Česká ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii a letos by měla vzrůst o 2,4 procenta, příští rok pak o dalších 2,2 procenta. Vyplývá to z listopadové makroekonomické predikce Ministerstva financí, kterou dnes prezentoval ministr Zbyněk Stanjura.
„Když se ohlédneme za čtyřmi roky vládnutí našeho kabinetu, česká ekonomika prošla neskutečným obratem,“ zdůraznil Stanjura s odkazem na situaci z roku 2021, kdy vláda čelila covidovým uzavírkám a „nezřízené plošné státní podpoře od předchozí vlády“, která spolu s růstem cen energií vyústila v dvoucifernou inflaci.
Ministr vyzdvihl současné úspěchy: rostoucí reálné mzdy, realizované investiční projekty do infrastruktury, jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU a inflaci jen mírně nad dvě procenta. Pochválil si také konsolidační balíček, který podle něj vrátil veřejné finance do zdravé kondice – deficit klesl z pěti procent HDP pod dvě procenta.
Tahounem růstu zůstává domácí poptávka, zejména spotřeba domácností podporovaná růstem reálných příjmů. Pozitivně přispívají také veřejné investice včetně prostředků z evropských fondů, zatímco soukromé investice zůstávají utlumené. Zahraniční obchod naopak bude mít na růst negativní vliv kvůli vyšší domácí poptávce.
Inflace se drží mírně nad dvěma procenty – konkrétně by měla letos dosáhnout 2,4 procenta a v roce 2026 klesnout na 2,3 procenta. Zatímco ceny služeb rostou, ceny zboží klesají díky levnějším energiím.
Trh práce zůstává napjatý s nezaměstnaností kolem 2,7 procenta, což řadí Česko do trojice zemí EU s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Reálné mzdy by měly letos vzrůst o 4,3 procenta.
Předpověď počítá také s pozitivním impulzem z německého fiskálního balíčku, který by měl přispět do růstu českého HDP o 0,2 procentního bodu. Mezi hlavní rizika patří geopolitické napětí, obchodní bariéry a volatilita cen energií.
