Školní tělocvičny, obecní hřiště i opravené sokolovny by se poprvé mohly stavět z evropských peněz. Vláda schválila výchozí oblasti a priority Národního a regionálního partnerského plánu na roky 2028–2034 a mezi ně se podle Českého olympijského výboru podařilo prosadit sportovní infrastrukturu.
Ve hře je podle předsedy výboru Jiřího Kejvala pět až deset miliard korun, se spoluúčastí měst a obcí ještě víc. „Je to historicky poprvé, kdy může sport o tyto prostředky usilovat,“ řekl Kejval. Peníze by podle něj měly jít do základní infrastruktury v jednotlivých městech a obcích, ne do stavby velkých národních center.
Kejval mluví o vnitřním dluhu ve stovkách miliard na údržbě a upozorňuje, že průměrný věk sportovišť přesahuje padesát let. Řada škol nemá vlastní tělocvičnu, hřiště a haly bývají zastaralé a energeticky náročné.
Česko na sportoviště evropské fondy dosud prakticky nečerpalo, protože sport nešlo zařadit mezi strategické priority. Polsko je podle výboru využívá masivně od roku 2007.
Zvláštností českého modelu je vlastnictví. Většinu sportovišť tu drží sportovní spolky, ne města a obce, na rozdíl od řady jiných evropských zemí. O evropských investicích tak mohou uvažovat obce, města, vysoké školy i spolky, které zařízení vlastní.
Plán je zatím jen rámcem pro další přípravu, o konkrétních programech a pravidlech se teprve povede jednání. Podporu vítá i Český paralympijský výbor, podle jehož předsedy Zbyňka Sýkory mohou investice zlepšit bezbariérový přístup na sportoviště.
