SPD po volebním debaklu řeší Okamuru, Foldyna nevylučuje jeho výměnu

Hnutí SPD po prohraných komunálních a senátních volbách otevřeně debatuje o tom, zda ho má dál vést Tomio Okamura. Poslanec Jaroslav Foldyna v rozhovoru, který Novinky zveřejnily ve středu 14. října, nevyloučil ani výměnu předsedy. Byl by ale proti, „kdyby docházelo k nějakým jatkám“. Okamura, který hnutí vede od jeho založení v roce 2015 a od loňského listopadu předsedá Sněmovně, svolal grémium. „Výsledek komunálních voleb pro nás není úspěchem, proto jsem svolal grémium,“ řekl Novinkám.

Podle místopředsedy hnutí a šéfa jeho poslanců Radima Fialy získali kandidáti SPD v obcích 166 mandátů proti 492 před čtyřmi lety. Zastupitele hnutí nemá v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Liberci, Hradci Králové ani v Českých Budějovicích. Ve 21 senátních obvodech mělo své kandidáty a do druhého kola nepostoupil ani jeden. Fiala v pořadu Partie CNN Prima News označil výsledek ve velkých městech za „ústup z pozic, které jsme měli“ a příčiny chce nechat rozebrat externími odborníky.

Foldyna mluví o plošném propadu celé strany, který je podle něj „otázka systému“. Hnutí by podle něj mělo změnit program i lidi a pro Okamuru má připravenou čestnou roli. „Mohl by být doživotním čestným předsedou, neopomenutelným,“ navrhl. Zároveň chce SPD sloučit se Svobodnými, Trikolorou a PRO. S jejich lidmi už hnutí loni šlo do sněmovních voleb a Jindřich Rajchl z PRO, Zuzana Majerová z Trikolory a Libor Vondráček ze Svobodných dnes sedí v patnáctičlenném klubu SPD.

Poslanec Jan Síla vidí část viny ve vstupu SPD do vlády Andreje Babiše. Politické usnesení hnutí ze 6. října přitom volby předem označilo za zkoušku vládní účasti. „Tyto volby budou zároveň prvním významným testem podpory účasti SPD v současné vládní koalici,“ stojí v něm. Neúspěch je podle Síly jednoznačný a kampaň „nebyla moc dobrá“, v některých regionech navíc hnutí dalo do reklamy výrazně méně peněz než konkurence. Síla také tvrdí, že ze současných vlasteneckých aktivit vzniká nové politické hnutí.

Proti výměně předsedy se staví bývalá poslankyně Karla Maříková, dnes náměstkyně na ministerstvu zdravotnictví. „Nemyslím, že výměnou jednoho člověka se něco zlomí a změní,“ odmítla. Hnutí podle ní nejvíc ztratilo právě loňským spojením s dalšími stranami ve sněmovních volbách, tedy krokem, který Foldyna navrhuje dotáhnout až ke sloučení.

Okamura propad vysvětluje jinak. Výsledky kandidátů podle něj odpovídají celostátním průzkumům, které SPD dávají osm až devět procent, a v Senátu hnutí doplatilo na to, že ANO, SPD a Motoristé nepostavili v obvodech společné kandidáty. O vedení hnutí rozhoduje celostátní konference, kterou Okamura podle stanov plánuje až na rok 2027.

Babišova vláda přitom stojí na hlasech SPD. Bez patnácti poslanců klubu SPD by ANO s Motoristy ve Sněmovně většinu nemělo. Ve druhém kole senátních voleb, které proběhne v pátek a v sobotu, už SPD vlastního kandidáta nemá a voliče chce vyzvat k podpoře kandidátů ANO.