Poslanci ANO, SPD a Motoristů v úterý večer potvrdili zákon o státních zaměstnancích přesně v podobě, kterou Senát 19. srpna zamítl. K prolomení senátního nesouhlasu bylo potřeba 101 hlasů, koalice jich sehnala 104, o tři víc, než bylo nutné. Proti se postavilo 68 poslanců ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
O dvě minuty později prošel stejnou většinou, poměrem 104 ku 69, i doprovodný zákon. Právě ten bere prezidentovi právo pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací a překlápí je na ministra zahraničí. Obě normy teď zamíří k podpisu Petru Pavlovi, který má proti nim jen odkladné veto.
Senátorka Adéla Sucharda Šípová přijela do Sněmovny vysvětlit, proč horní komora obě předlohy odmítla. Za hlavní důvod označila „závažný procesní deficit a obcházení standardního legislativního procesu“, protože reformu státní správy prosadili poslanci vlastním návrhem a vyhnuli se tak připomínkovému řízení i posouzení Legislativní radou vlády. Senát podle ní vidí v doprovodném zákoně také zásah do ústavních pravomocí hlavy státu, na který by běžná norma stačit neměla.
Zástupce navrhovatelů Radek Vondráček z ANO obojí odmítl slovy: „Česká republika potřebuje modernější a pružnější státní správu, ne další zakonzervování současného systému.“ Připomněl, že návrh vložil do sněmovního systému loni 29. prosince a Sněmovna se jím zabývala už počtvrté.
Nová pravidla překlápějí úředníky do soukromoprávního režimu, ruší dvojinstančnost správního řízení a mění postavení vedoucích úřadů. Pirátka Kateřina Stojanová avizovala, že tím spor nekončí a poslední slovo by podle ní měl mít Ústavní soud. Stejnou cestu ohlásili Starostové u stavebního zákona, o kterém Sněmovna hlasuje ve středu.
Šípová poslancům vyčetla i to, že norma zvýhodňuje bývalé poslance a senátory při ucházení se o místa tajemníků, protože jim ruší povinnost dokládat předchozí praxi ve veřejné správě. U prvního hlasování se z opozičních lavic zdržel jediný poslanec, zpravodaj ústavně-právního výboru Karel Haas z ODS. U doprovodného zákona hlasoval už proti.
