Senát vrátil poslancům dvacet zákonů a uspěl u třetiny
Asi 150 zákonů projednal Senát za dva roky a zhruba každý sedmý poslal zpět do Sněmovny. Předseda Miloš Vystrčil bilancoval před volbami, v nichž se od pátku rozhoduje o 27 z 81 křesel.
Zhruba každý sedmý zákon, který za poslední dva roky dorazil do Senátu, se vrátil poslancům se zamítnutím nebo s úpravami. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to uvedl 30. září ve zprávě o činnosti za končící funkční období. Ze zhruba 150 projednaných zákonů Senát vrátil asi dvacet a Sněmovna mu dala za pravdu u třetiny z nich.
V Senátu mají většinu strany, které jsou ve Sněmovně v opozici proti kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Letos v září takto senátoři zamítli služební zákon i novelu stavebního zákona a v obou případech je poslanci vládní koalice přehlasovali.
Vystrčil připomněl i další čísla. Senátoři podali dvacet vlastních návrhů zákonů, podle něj nejvíc v historii komory, a dali souhlas se jmenováním dvou ústavních soudců. Celkem Senátem prošlo kolem 300 tisků, druhou polovinu tvořily evropské předlohy a mezinárodní smlouvy.
Předseda se opřel také o důvěru veřejnosti. „V polovině roku 2026 se Senát těšil 43 % důvěře občanů. Je to vůbec nejvyšší číslo za celou historii Senátu,“ řekl senátorům. Při vzniku komory v roce 1996 jí podle něj věřilo 21 procent lidí a ještě v roce 2023 to bylo 32 procent. Z jakého průzkumu čísla pocházejí, neuvedl.
V pátek 9. a v sobotu 10. října se volí ve 27 obvodech, tedy o třetinu z 81 senátorských křesel. Mandát obhajuje 22 senátorů a hnutí ANO, které má kandidáty ve 24 obvodech, hájí jediné křeslo. Druhé kolo je na programu 16. a 17. října. Ještě ve dvoutřetinovém složení se Senát sejde ve středu 21. října, nově zvolení senátoři složí slib na první schůzi nového funkčního období v listopadu.
