Zpravodajský portál o domácí politické scéně

Zprávy · 1. 10. 2026 · 21:37

Schillerová láká úspory obcí do státní pokladny úrokem 3,7 procenta

Od čtvrtka si radnice a hejtmanství mohou u České národní banky otevřít spořicí účet s okamžitým přístupem k penězům. Stát si od jejich vkladů slibuje, že si bude muset méně půjčovat na trhu.

ČNB v Brně
Millenium187, Wikimedia

Obce a kraje si od čtvrtka 1. října mohou ve státní pokladně založit spořicí účet, na kterém jim stát nabízí zhodnocení 3,7 procenta ročně. Produkt připravila Česká národní banka s ministerstvem financí a podle obou úřadů snese srovnání s komerčními bankami. Vklad je dobrovolný a peníze zůstávají kdykoli k dispozici.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) neskrývá, co z toho má stát. Díky uloženým penězům podle ní „omezí závislost a potřebu dražšího financování na finančním trhu a sníží náklady na obsluhu dluhu“. Šéf odboru řízení státního dluhu Petr Pavelek to upřesnil tak, že stabilní část nových vkladů může v budoucnu omezit potřebu vydávat další státní dluhopisy. Úleva by přišla vhod, návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 386 miliard korun a výdaje na obsluhu státního dluhu v něm rostou ze 110 na 130 miliard.

Nabídka přichází do sporu, který ministryně se samosprávami vede už týdny. Schillerová městům a krajům vyčítá miliardy ležící na účtech a vzkazuje jim, ať před žádostí o státní peníze sáhnou do vlastních rezerv. Kandidát SPOLU na pražského primátora Tomáš Portlík z ODS minulý týden odmítl, aby vláda na úspory hlavního města sahala, protože jsou podle něj vázané na stavby, na které stát nepřispívá. Ministryně teď volí vstřícnější tón a ujišťuje, že samosprávy „nepřicházejí o kontrolu nad jedinou korunou“.

Účet si mohou sjednat obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a společenství obcí, a to elektronicky bez návštěvy pobočky. Jde z něj platit i přijímat platby a lze k němu mít debetní kartu. Guvernér Aleš Michl novinku podal jako další krok po loňském zavedení okamžitých plateb a dodal, že centrální banka chce jako banka státu „nabízet služby na vysoké úrovni“.

Formálně nejde o úrok, samosprávy dostanou peněžní plnění, které ho nahrazuje. Nevyplácí ho centrální banka, ale ministerstvo financí, a to si také samo určuje jeho výši.

Další z rubriky Zprávy

Detailní snímek sloupcových grafů s tužkou a mincemi, symbolizující finanční analýzu.
1. 10. 2026 · Zprávy

194,5 miliardy korun chybí státnímu rozpočtu po třech čtvrtletích

Malé dítě v barevné herně s hračkami a nábytkem pro děti.
1. 10. 2026 · Zprávy

Senátoři chtějí soudům uložit, aby u péče o dítě zkoumaly násilí rodiče

Miroslav Toman
1. 10. 2026 · Zprávy

Metnar za dva dny obsadil čelo rozvědky i hasičů

Nejnovější výroky