Rada vlády pro paměťovou agendu v pátek upozornila na zásadní výzvy v oblasti ochrany historické paměti a varovala před rostoucí tendencí extremismu, předsudků a nenávistných projevů ve společnosti. Na tiskové konferenci k tomu uvedla i aktuální analýzy, například Výroční zprávu o antisemitismu v České republice za rok 2024.
Rada přijala dvě klíčová usnesení – k možnosti dlouhodobého zakotvení tématu paměťové agendy v ČR a k systémové podpoře míst paměti. Obě dokumenty zdůrazňují význam koordinovaného a udržitelného přístupu státu k péči o historickou paměť.
Premiér označil paměťovou agendu za předpoklad ochrany demokratických hodnot. „Jen společnost, která rozumí vlastní minulosti a dokáže se s ní vyrovnat, má předpoklady k tomu, aby čelila výzvám budoucnosti s jistotou a sebevědomím,“ prohlásil s tím, že paměťová agenda nesmí být vnímána jako okrajové téma.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková doplnila, že bez pochopení minulosti společnost ztrácí schopnost rozpoznat momenty ohrožení svobody a lidské důstojnosti.
Členové rady upozornili na konkrétní problémy. Gabriela Havlůjová hovořila o roztříštěnosti aktivit v paměťové oblasti a potřebě většího propojování organizací. Petr Pánek zmínil nedostatečné odškodnění obětí komunistických represí, včetně akcí Asanace či ochranného dohledu, ale také osob zraněných při zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989.
Pamětnice holocaustu Michaela Vidláková apelovala na systematickou podporu projektů péče o pamětní místa, zejména budov bývalých koncentračních táborů a lokalit z období druhé světové války a komunistické totality. Zdůraznila také nutnost důsledné výuky dějin 20. století na školách a finanční podpory školních návštěv míst paměti.
V roce 2025 bylo podpořeno 21 projektů v rámci dotačního programu Podpora paměťových agend. Mezi příjemci podpory byly například Památník Terezín, Muzeum paměti XX. století, Výbor pro odškodnění romského holocaustu nebo Společnost Libri prohibiti spravující knihovnu exilové a samizdatové literatury.
