Ministerstvo vnitra podle Nejvyššího kontrolního úřadu výrazně selhalo při řízení projektu elektronického systému pro tvorbu a vydávání právních předpisů. Informační systém eSeL bude nakonec vznikat celých devět let – oproti původně plánovaným třem rokům, a jeho náklady se téměř zdvojnásobí na 903 milionů korun.
Kontroloři NKÚ při prověřování dosavadních výdajů ve výši 725 milionů korun zjistili, že vnitro podalo celkem 22 žádostí o změnu projektu, v nichž opakovaně žádalo o prodloužení termínu i navýšení rozpočtu.
„Při řízení projektu eSeL Ministerstvo vnitra selhalo. Jeho realizaci prodloužilo o šest let a rozpočet projektu téměř zdvojnásobilo na 903 mil. Kč,“ uvedl člen NKÚ Stanislav Koucký, který kontrolu vedl.
Podíl financí z evropských fondů se podle kontrolorů po změnách projektu snížil z původně plánovaných 81 % na 42 %. Veškeré dodatečné výdaje jsou totiž hrazeny ze státního rozpočtu.
V současnosti je funkční jen část systému – elektronická Sbírka zákonů a mezinárodních smluv (e-Sbírka), spuštěná s čtyřletým zpožděním v lednu 2024. Druhá část (e-Legislativa) má být podle kontrolorů dokončena až v polovině ledna 2026.
NKÚ navíc zjistil, že e-Sbírka má problémy s aktualizací novelizovaných zákonů, které po určitou dobu zobrazuje v původním, již neaktuálním znění. „Uživatelé, kteří na tuto skutečnost nejsou nijak upozorněni, si tak u žádného ze zobrazených zákonů nemohou být jisti jeho aktuálností, a tedy ani správností,“ upozorňují kontroloři.
Podle NKÚ vnitro kvůli zpoždění projektu nehospodárně vynaložilo celkem 108,5 milionu korun. Kontroloři také označili za neoprávněné výdaje ve výši 581 milionů korun, neboť ministerstvo podle nich uzavíralo zásadní dodatky ke smlouvě v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Ministerstvo vnitra se závěry kontroly nesouhlasí. Označilo je za „často nesprávné, zavádějící či vytržené z kontextu“. Tvrdí, že oba systémy jsou již plně funkční – e-Sbírka od ledna a e-Legislativa od července 2024. „V současné době probíhá postupný náběh povinnosti využívání e-Legislativy. Tuto povinnost stanovuje zákon na 15. leden 2026,“ uvedlo ministerstvo ve svém vyjádření.
Vnitro také odmítlo tvrzení o neoprávněných výdajích s tím, že „prodlužování doby realizace probíhalo v souladu se zákonem a nejednalo se o podstatné změny závazku“. Podle ministerstva nebyly dodatky ve výši 581 milionů korun, jak uvádí NKÚ, ale 173 milionů korun.
