Praha po čtyřiceti letech otevřela nové nádraží v Bubnech, které označuje za nejmodernější v České republice. Podle ministra dopravy Martina Kupky jde o projekt „mimořádně významný nejen z hlediska dopravy“, který „do značné míry mění tvář hlavního města“.
„Bubenské nádraží se stává základním kamenem nové čtvrti, která zde v příštích letech vznikne. Železnice tak znovu plní svou historickou roli, kdy je impulsem k rozvoji širokého okolí,“ vysvětlil Kupka politický rozměr stavby.
Provoz na modernizované trati mezi Bubny a novou zastávkou na Výstavišti zahájila Správa železnic. Cestující z Kladenska tak poprvé získávají přestup na všechny linky metra. Do Kralup nad Vltavou a Ústí nad Labem se cestující dostanou od soboty 2. srpna, vlaky z Masarykova nádraží do Kladna využijí nádraží od pondělí 4. srpna.
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda projekt charakterizuje jedním slovem: „velkorysost“. Pochválil spolupráci státu, projektantů, developera, magistrátu i Prahy 7 při realizaci stavby za 5,6 miliardy korun.
Evropská unie významně podpořila projekt z programu Nástroj pro propojení Evropy. Jak uvedla vedoucí Zastoupení Evropské komise Monika Ladmanová, „ze stejného zdroje proudí ohromné částky“ na rekonstrukci Masarykova nádraží (2,5 miliardy korun) a přestavbu nádraží Praha-Smíchov (téměř 3,5 miliardy korun).
Technicky unikátní stavba stojí téměř celá na pilířích. Vlaky poprvé v Česku vjíždějí přímo do interiéru nádražní budovy, která má rozměry 250 x 50 metrů. Pod nástupišti vznikl prostor s více než desítkou komerčních jednotek.
Modernizace je součástí projektu Praha – Letiště – Kladno, který zahrnuje 11 etap. Vlaky by na Letiště Václava Havla měly jezdit okolo roku 2030. Ještě letos Správa železnic plánuje zahájit modernizaci trati z Ruzyně do Kladna, v příštím roce začne hledat stavbaře pro úsek od Výstaviště do nové podzemní stanice v Dejvicích.
V červenci začala přestavba původní nádražní budovy Praha-Bubny na Centrum paměti a dialogu Bubny za 190 milionů korun. Centrum bude připomínat téměř padesát tisíc Židů deportovaných z tohoto nádraží v letech 1941–1945.
