Pod průměrem OECD zůstávají české výdaje na školy
Nezaměstnanost čerstvých absolventů 2 procenta, výdaje na vzdělávání 3,7 procenta HDP. Ministerstvo školství vydává data OECD za doklad silných stránek, Starostové mu vyčítají, že na školy chybí 50 miliard.
Ministerstvo školství Roberta Plagy zveřejnilo v úterý 29. září výběr z nové ročenky OECD Education at a Glance a představilo ho jako potvrzení, že české školství je v řadě oblastí nad průměrem vyspělých zemí. Veřejné výdaje na vzdělávání podle ní vzrostly z 3,2 procenta HDP v roce 2015 na 3,7 procenta HDP v roce 2023. To je ale pořád pod průměrem zemí OECD, což resort sám přiznává.
Čísla, o která se ministerstvo opírá, končí rokem 2023, tedy dva roky před nástupem současné vlády. O penězích pro školy se přitom právě teď vede spor nad rozpočtem na rok 2027. Starostové tvrdí, že v něm chybí 50 miliard korun oproti slibům z programového prohlášení. „Vzdělání je jedna z oblastí, kde toho Babišova vláda naslibovala nejvíce,“ uvedl stínový ministr Lukáš Vlček.
Silnou kartou resortu je trh práce. Nezaměstnanost čerstvých absolventů byla loni 2 procenta, zatímco průměr OECD činí 5 procent. Mimo vzdělávání i zaměstnání je podle ročenky 7 procent lidí ve věku 18 až 24 let, v zemích OECD dvojnásobek. Vyšší sekundární nebo postsekundární vzdělání má 66 procent dospělých Čechů.
Ročenka zároveň upozorňuje na slabinu, kterou Česko sdílí s dalšími zeměmi, totiž nedostatek učitelů a stárnutí sborů. Ministerstvo proti tomu staví průzkum spokojenosti, podle kterého je s pracovními podmínkami spokojeno 84 procent učitelů druhého stupně základních škol, v průměru OECD 68 procent.
Opozice míří i na vědu. Česko na ni podle Vlčka dává 0,5 procenta HDP, zatímco průměr Evropské unie je 0,71 procenta a Finsko vydává 0,91 procenta. Rozpočet podle Starostů přináší vědě jen polovinu nárůstu, který vláda slíbila.
