Vládní plán boje se suchem se v úterý ve Sněmovně střetl s otázkou, komu voda z chystaných nádrží poteče. Pirátská poslankyně Gabriela Svárovská vypočítala, že soustava Kryry, Senomaty a Šanov na Žatecku, Podbořansku a Rakovnicku má podle současných odhadů stát kolem 12 miliard korun a připravit stovky hektarů půdy. Nádrže mají stát na tocích, které letos prakticky vyschly, a vodu jim mají dodávat desítky kilometrů přivaděčů z Ohře.
Mezi hlavními přínosy stát podle Svárovské výslovně uvádí závlahy chmelnic. Právě v této oblasti podle ní Agrofert v posledních letech nakupoval: po společnostech M + A + J Sedčice a Blšany koupil v roce 2022 skupinu TOP HOP s přibližně 550 hektary chmelnic a v roce 2024 přikoupil LUPOFYT s dalšími 83 hektary. „Neříkám, že se ty přehrady stavějí pro Agrofert,“ řekla poslankyně a dodala, že u veřejné investice tohoto rozsahu nestačí prohlásit, že premiérův střet zájmů byl vyřešen.
Vláda se k tomu na plénu vyjadřovat nemusela. Návrh na zařazení bodu o vládním plánu řešení sucha a financování velkých vodních staveb koalice zamítla poměrem 65 ku 99. Stejně dopadlo dalších nejméně deset návrhů na body o suchu, mezi nimi Voda pro Česko předsedy ODS Martina Kupky nebo požadavek Starostů na zajištění pitné vody, u kterého bylo pro 68 poslanců a proti 98.
Svárovská zároveň vládě vyčetla, že zatímco slibuje přehrady, oslabuje opatření, která vodu drží v krajině. V březnu podle ní kabinet uvolnil přísnější pravidla protierozní ochrany půdy zavedená o rok dříve a ministr životního prostředí Igor Červený otevřel možnost odvážet více suchého dřeva z národních parků. Kvalitní hektar půdy přitom podle Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy zadrží až 3 500 kubíků vody.
Ohře, ze které mají přivaděče čerpat, letos v Lounech překonala rekordně nízké průtoky z roku 1994 a klesla pod pětinu obvyklé hodnoty.
