Orlen Unipetrol napadá daň z marží jako retroaktivní a protiústavní

Rafinérská skupina Orlen Unipetrol se v úterý 29. září postavila proti mimořádné dani, kterou minulý týden schválila vláda Andreje Babiše. Podle firmy návrh vyvolává vážné ústavněprávní pochybnosti, protože má zpětné účinky a dopadá na jedinou společnost v zemi.

Daň má podle návrhu ministerstva financí brát polovinu nárůstu hrubé rafinérské marže proti roku 2025, a to za letošní i příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá, že jen za rok 2026 přinese státnímu rozpočtu přibližně 5,5 miliardy korun. Platit ji má firma s ročními příjmy aspoň dvě miliardy korun, z toho nejméně 50 milionů z rafinérské činnosti. Ministerstvo samo připouští, že fakticky půjde o jediného plátce, protože obě české rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou provozuje jedna společnost.

Generální ředitel Mariusz Wnuk míří hlavně na načasování. Daň podle něj přichází až v závěru roku, jehož výsledky mají zpětně posloužit jako základ, a mění podmínky „v době, kdy již byla přijata investiční, obchodní a provozní rozhodnutí“. Wnuk v tom vidí možný rozpor s principem právní jistoty a se zákazem retroaktivity. Firma zároveň varuje, že vzniká precedent, který může později dopadnout i na další podniky.

Druhá námitka je ekonomická. „Hrubá rafinérská marže není čistý zisk,“ namítá Wnuk s tím, že z ní firma platí energie, emisní povolenky, zaměstnance, údržbu i investice. Poslední dva roky podle něj skupině přinesly opakované miliardové ztráty. Společnost tvrdí, že do bezpečnosti a modernizace provozu dává v průměru 10 miliard korun ročně a že mateřský polský koncern Orlen od převzetí celé skupiny v roce 2018 nedostal žádnou dividendu. Oba údaje pocházejí z tiskové zprávy firmy.

Ministerstvo financí výtky odmítlo už při schválení návrhu. Schillerová daň zdůvodňuje tím, že domácnosti, dopravci i stát nesou náklady drahých pohonných hmot, zatímco rafinerie vydělávají na rozdílu mezi klesající cenou ropy a stále vysokými cenami nafty a benzinu. „Zdaňujeme pouze část mimořádné marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích,“ stojí v jejím prohlášení. Polovina nárůstu marže podle ministryně firmě zůstane a daň si bude moci odečíst jako náklad.

Výnos má vládě pomoci pokrýt snížení spotřební daně z nafty, které podle ministerstva dosud stálo veřejné rozpočty zhruba 3,7 miliardy korun, i vyšší sociální dávky. Vzorem bylo mimo jiné sousední Polsko, kde leží návrh na šedesátiprocentní daň z mimořádné rafinérské marže. Právě v Polsku sídlí koncern, který teď proti české verzi protestuje.

Než daň začne platit, musí ji schválit Parlament. Orlen Unipetrol poslancům vzkazuje, že oslabit investice firmy z kritické infrastruktury státu „kvůli krátkodobému fiskálnímu přínosu nepovažujeme za správné řešení“.