Ombudsman Stanislav Křeček se zabýval dvěma případy, kdy ženy namítaly diskriminační přístup měst při řešení jejich bytové situace. Zatímco v prvním případě se jednalo o uzavírání nájemní smlouvy pouze na měsíc kvůli existujícímu dluhu, ve druhém šlo o opakované zamítání žádostí o obecní byt bez řádného vysvětlení.
V první kauze město přidělilo byt ženě s duševním onemocněním, ale uzavíralo s ní smlouvu pouze na měsíc. Důvodem byl podle radnice nesplacený dluh z předchozího nájmu, který žena rozporuje, přesto jej však splácí. „Opakované uzavírání nájemní smlouvy na dobu jediného měsíce považuji za nepřiměřeně tvrdé,“ uvedl ombudsman s tím, že by stačila šestiměsíční smlouva.
Druhý případ se týkal romské matky dvou dětí s postižením, která se více než deset let neúspěšně ucházela o obecní byt. Město jí posílalo pouze strohá zamítnutí bez vysvětlení, což vedlo k podezření na diskriminaci. Ombudsman však zjistil, že město má jasná kritéria pro přidělování bytů – upřednostňuje například pracovníky ve školství, zdravotnictví či policii. Na každý z 3-5 ročně uvolněných bytů připadá 20 až 30 zájemců.
„Dobrou zprávou je, že se nerovný přístup ani v jednom z těchto případů nepotvrdil,“ konstatoval Křeček. Zároveň však apeloval na města, aby svá rozhodnutí vždy řádně zdůvodňovala. „Každému uchazeči by mělo být zřejmé, proč neuspěl,“ dodal ombudsman.
