Ministerstvo školství připravuje novelu vyhlášky o školním stravování, která má zohlednit situaci dětí se specifickými stravovacími potřebami. Ombudsman Stanislav Křeček změny vítá, ale v připomínkovém řízení navrhuje další úpravy.
Jedním z hlavních bodů je povinnost zajistit dietní stravování. Ombudsman doporučuje, aby ministerstvo zakotvilo ve vyhlášce jasnou povinnost poskytnout strávníkům se zdravotním omezením dietní pokrm. Výjimkou by byly pouze případy, kdy by to pro školu představovalo nepřiměřenou zátěž.
„Já a mí předchůdci v úřadu jsme řešili řadu případů, které se týkaly například žáků s bezlepkovou nebo bezlaktózovou dietou. Z antidiskriminačního zákona jsme dovodili povinnost jídelen vyjít více vstříc těmto žákům. Pro rodiče, školu i děti ale bude srozumitelnější, pokud budou pravidla dietního stravování stanovena přehledně ve vyhlášce,“ uvedl Stanislav Křeček.
Nová pravidla by měla také umožnit, aby si žáci mohli v prostorách školní jídelny sníst pokrm přinesený z domova. To by podle ombudsmana pomohlo nejen dětem se zdravotními omezeními, ale také těm, které se stravují odlišně z náboženských nebo světonázorových důvodů – například vegetariáni či vegani.
Ombudsman navíc navrhuje, aby vyhláška explicitně umožnila školám pomáhat dětem s uskladněním a ohřevem přineseného jídla. „Mám za to, že školám ani v dnešní situaci nic nebrání v tom, aby žákům pomohly oběd uchovat a připravit ke konzumaci. Tato podpora ze strany jídelen může výrazně prospět dětem se specifickými stravovacími potřebami, aby si mohly sníst plnohodnotné a teplé jídlo za stejných podmínek jako jejich spolužáci,“ vysvětlil Křeček.
Co se týče posuzování „nepřiměřeného zatížení“ pro školní jídelny, ombudsman uvádí, že toto může mít mnoho podob. Příkladem je situace, kdy by škola musela provést zásadní stavební úpravy nebo výrazně navýšit personál. Naopak samotné zvýšení nákladů nelze automaticky označit za nepřiměřené zatížení – záleží na tom, zda by konkrétní výše vynaložených finančních prostředků byla pro danou školu únosná.
V případech, kdy by pro jídelnu bylo nepřiměřeně zatěžující vařit dietní stravu, by podle ombudsmana měla alespoň poskytnout pomoc s uskladněním a ohřevem donesené stravy.
Ve svých předchozích stanoviscích ombudsman konstatoval, že pokud škola nedovoluje sníst si stravu donesenou z domova v prostorách školní jídelny, diskriminuje tím žáky se speciálními stravovacími potřebami z důvodu zdravotního postižení. Současně platí, že pokud škola dětem neumožňuje konzumovat stravu odpovídající různým filozofickým a etickým názorům, jako je vegetariánství či veganství, dopouští se nepřímé diskriminace.
