Jednání kabinetu Petra Fialy s odbory o zvyšování platů ve veřejném sektoru skončilo bez výsledku. Zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) odešli ze středeční schůzky s tím, že vláda jen „taktizuje a odkládá rozhodnutí“.
ČMKOS původně požadovala plošné zvýšení o 10 procent pro všechny zaměstnance veřejné sféry. „Zajistí nejen sociální spravedlnost, ale i prorůstový efekt pro českou ekonomiku,“ vysvětlil předseda Českomoravské konfederace Josef Středula. Na jednání pak odbory předložily kompromisní návrh sedmiprocentního navýšení pro všechny a dalších šesti procent pro nejhůře odměňované od ledna 2026.
Vláda však nabídla pouze zvýšení o pět procent do tarifu a sedm procent pro vybrané skupiny jako jsou kuchaři, školníci nebo kulturní pracovníci. „Zásadně nesouhlasíme s tím, aby vláda zvyšovala platy pouze vybraným skupinám. Ostatní zaměstnanci se nemají stát občany druhé kategorie,“ kritizoval vládní přístup Středula.
Ministr financí Zbyněk Stanjura podle odborů vyhradil v návrhu rozpočtu na růst platů 26 miliard korun, zatímco kompromisní návrh ČMKOS by podle ministra práce Mariana Jurečky stál dalších zhruba 20 miliard. Odbory však namítají, že rozdíl činí jen 10 miliard z rozpočtu dva biliony korun, přičemž třetina prostředků se vrátí prostřednictvím odvodů a daní.
„Pan ministr Jurečka tvrdí, že na to není prostor v rozpočtu. Ale stát hospodaří s částkou dva biliony korun. Bavíme se tedy o zanedbatelné sumě,“ argumentoval Středula. Podle odborů by se peníze daly získat například zrušením paušální daně a návratem k původnímu limitu pro registraci DPH.
Vláda nestanovila termín dalšího jednání. „Žádný pevný termín dalšího jednání, žádná ochota. Jen mlhavé sliby, jejichž cílem je překlenout pár týdnů do voleb,“ obvinil kabinet předseda ČMKOS. Odbory tak hodlají obrátit své požadavky na vládu, která vzejde z příštích parlamentních voleb.
Spor o valorizaci se týká statisíců zaměstnanců škol, nemocnic, úřadů či kulturních institucí, kteří čelí růstu životních nákladů.
