Od 12. srpna platí v celé Evropské unii nařízení o obalech a obalových odpadech známé pod zkratkou PPWR a Ministerstvo životního prostředí zároveň hlásí, že Evropská komise dosud nedodala klíčové definice a metodiky. Český požadavek na vyjasnění pravidel podpořilo písemně i ústně dalších 14 členských států, resort ho předložil v podobě takzvaného non-paperu na červnové Radě ministrů životního prostředí.
Nařízení nahrazuje dosavadní směrnici a míří na celý životní cyklus obalů, od výroby a uvádění na trh po recyklaci. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného z Motoristů sobě ale datum účinnosti neznamená, že firmy musí vše splnit hned. Mezi první povinnosti patří omezení takzvaných věčných chemikálií PFAS v potravinových obalech a povinnost výrobců vypracovat EU prohlášení o shodě, technickou dokumentaci a označit obaly údaji o výrobci či dovozci.
Kritiku vede ministr na provedení, ne na samotný princip. „Chybí klíčová pravidla, například k označování obalů, jednoznačný výklad k definicím, kritériím recyklovatelnosti nebo požadavkům na zákaz určitých druhů obalů,“ argumentuje Červený s tím, že se na resort obracejí podniky a profesní svazy, jejichž dodavatelé nevědí, jaké obaly připravovat. Náklady nesourodého zavádění odhaduje ministerstvo podle některých zdrojů dopadové studie Komise až na 54 miliard eur.
Harmonogram je přitom rozepsaný na roky dopředu. Od roku 2028 má na obalech přibýt harmonizované označení materiálového složení, od roku 2030 nastupují požadavky na minimalizaci obalů, recyklovatelnost, podíl recyklovaných plastů a opětovné použití, přičemž některé jednorázové plastové obaly skončí. Doplňující pokyny k těmto zákazům má Evropská komise vydat do 12. února 2027, další zpřísnění je nastaveno na roky 2035 a 2040.
Dodržování pravidel budou v Česku hlídat Česká obchodní inspekce a Česká inspekce životního prostředí. O případné úpravě jejich kompetencí se podle resortu jedná v rámci přípravy adaptační novely zákona o obalech.
