Neplacení alimentů má být znovu trestné, Válková přiznala chybějící data
Kdo úmyslně neplatí na dítě, má od ledna znovu riskovat trestní stíhání, i když dítěti nehrozí nouze. Koaliční návrh prošel ve Sněmovně večerní rozpravou, opozice mu vyčítá, že stojí jen na pocitech.
Úmyslné neplacení výživného má být od ledna znovu trestné, a to i tehdy, když dítě kvůli dlužníkovi nepadne do nouze. Návrh koaličních poslanců, pod kterým je podepsaný i premiér Andrej Babiš a šéfka klubu ANO Taťána Malá, projednávala Sněmovna v úterý večer ve druhém čtení. Rozprava skončila po deváté hodině přerušením, o osudu novely rozhodne až třetí čtení.
Od letošního ledna platí pravidlo, podle kterého stát trestá úmyslné neplacení jen v případě, že dlužník vystaví dítě nebezpečí nouze. Předkladatelka Helena Válková (ANO) tvrdí, že po tomto zmírnění přibývá rodičů, kteří na děti přestali platit, a trest má znovu odrazovat i ostatní. Na přímou otázku ale připustila, že statistiky, data ani analýzy nejsou k dispozici. Neplacení z nedbalosti zůstane i podle návrhu beztrestné.
Opozice se k novele nestaví jednotně. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda proti ní vystoupil otevřeně a ministerstvu vyčetl, že nedodalo žádná čísla. „Je to čistá pocitovka,“ shrnul. Karel Dvořák ze STAN varoval, že Sněmovna rozhoduje „o životech tisíců lidí na základě pocitů a nikoliv faktů“. Jiří Pospíšil z TOP 09 naopak návrh podporuje, chce ale vědět, čím vláda posílí vymáhání výživného civilní cestou. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc slíbil vlastní zákon, který podle svých slov do Sněmovny „pravděpodobně na přelomu roku přinese“. Za podporu se postavil i klub SPD, jehož stanovisko přednesl Libor Vondráček.
Lidovec Václav Pláteník přišel s jinou cestou než s vězením. Jeho pozměňovací návrhy by daly výživnému v exekuci přednost v celé zabavitelné částce mzdy, nechaly by stát vymáhat zálohově vyplacené výživné přes celní úřad jako daň a neplatičům by bral zbrojní průkaz.
Do stejné novely míří i změny, které s alimenty nesouvisejí. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) po dohodě s Tejcem navrhl, aby se za neoprávněné zaměstnávání cizinců horní sazba zvedla ze šesti měsíců až na tři roky, u organizovaných skupin a opakovaných případů na jeden až pět let. Policie by tak u těchto případů mohla nasadit i odposlechy. Válková k tomu přidala úpravu dětského certifikátu, prokazovat se jím mají lidé pracující s dětmi podle Tejce povinně až od 1. července 2027, a to už elektronicky.
Debata se zvrhla i ve spor o tempo celé Sněmovny. Tejc opozici vyčetl, že z jedenácti zákonů jeho resortu zatím neprošel ani jeden, a vinu přičetl hlavně obstrukcím pirátského předsedy Zdeňka Hřiba. Pirátka Kateřina Stojanová mu oponovala, že opozice nemá jiné nástroje, jak program schůzí ovlivnit. Ministr trval na svém. „Po devíti měsících nebyl přijat jediný z návrhů Ministerstva spravedlnosti,“ prohlásil.
