Zpravodajský portál o domácí politické scéně

Zprávy · 21. 9. 2026 · 19:04

Nafta zlevní o 2,35 koruny, rafinerie čeká daň z mimořádné marže

Od října smí čerpací stanice prodávat jen za maximální cenu, kterou každý den vyhlásí ministerstvo financí. Zlevnění nafty zaplatí státní kasa, část si má vzít zpět na rafinérských ziscích.

Slabě osvětlená benzínka Shell s motocyklem zaparkovaným pod jasnými světly během noci.
Pexels / Joel Gundi

Řidiči budou od 1. října tankovat za ceny, které jim stát zastropuje. Vláda Andreje Babiše schválila nařízení, podle kterého bude ministerstvo financí každý pracovní den vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty, a zároveň na měsíc promíjí část spotřební daně z motorové nafty. Opatření má platit do 31. října.

Nafta má díky prominuté dani zlevnit o 2,35 koruny na litru včetně DPH. Sazba u ní klesne z 9,95 koruny na 8,011 koruny za litr, tedy na minimum, které státům dovoluje evropská směrnice. U benzinu zůstává daň beze změny, ten kryje jen cenový strop.

Mechanismus přebírá vláda z regulace, která skončila 19. července. Maximální cena vznikne jako součet průměrné velkoobchodní ceny z třídenního klouzavého průměru čtyř referenčních zdrojů a regulované marže 2,50 koruny za litr. Ve dnech pracovního klidu platí naposledy vyhlášená cena.

„Od 1. října obnovujeme osvědčenou regulaci cen pohonných hmot a zároveň na měsíc snižujeme spotřební daň z nafty na evropské minimum,“ shrnula postup ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní opatření uleví firmám i domácnostem a udrží tuzemské ceny paliv na nejpříznivějších úrovních v Evropské unii.

Levnější nafta ovšem rozpočet něco stojí. Měsíční prominutí daně podle ministerstva sníží příjmy veřejných rozpočtů zhruba o 1,1 miliardy korun, dosavadní kolo slev na spotřební dani už kasu připravilo přibližně o 3,7 miliardy.

Peníze si chce kabinet vzít u zpracovatelů ropy. Vláda týž den posvětila návrh zákona o dočasné sektorové dani, která odvede státu polovinu nárůstu hrubé rafinérské marže proti roku 2025. Platit má za roky 2026 a 2027 a ministerstvo od ní čeká zhruba 5,5 miliardy korun za letošek.

Daň dopadne jen na firmy s ročními příjmy nad dvě miliardy korun, z toho nejméně padesát milionů z rafinérské činnosti. Schillerová odmítá, že by šlo o zásah do běžného podnikání, argumentuje tím, že se zdaňuje jen část marže, která nevznikla vyšší efektivitou ani investicemi, ale otřesem na světovém trhu s ropou.

Zatímco cenový strop si vláda zavedla vlastním nařízením a Sněmovnu k němu nepotřebuje, sektorová daň musí projít oběma komorami Parlamentu. Ministerstvo zároveň předem odráží námitku, že zákon sáhne i na letošní rok, když tvrdí, že o nepřípustnou retroaktivitu nejde, protože zpětně nemění už nastalé právní následky.

Tlak na kabinet mířil i z opozice. Lidovci téhož dne vytkli vládě, že na ceny u pump šplhající k padesáti korunám za litr nemá připravený plán, a žádali rezervu v rozpočtu pro nejohroženější domácnosti.

Nová daň se fakticky týká jediného plátce. V Česku stojí dvě rafinerie, v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, obě provozuje jedna společnost.

Zdroj: Ministerstvo financí

Další z rubriky Zprávy

Alena Schillerová
7. 11. 2026 · Zprávy

„Zválcujeme to,“ vzkazuje Schillerová opozici kvůli penzijnímu spoření

Zdravotnický pracovník píše na počítači se stetoskopem na dřevěném stole, což naznačuje moderní prostředí zdravotní péče.
6. 11. 2026 · Zprávy

Šťastný ubral Vojtěchovi osm miliard, za státní pojištěnce půjde o 13 víc

Nákupní košík v supermarketu
6. 11. 2026 · Zprávy

O prodej ve svátky se přetahují lidovci s ODS

Nejnovější výroky