Na východní křídlo NATO smí Česko poslat o 400 vojáků méně
Nejvýš 1 600 vojáků místo dosavadních dvou tisíc může Česko v letech 2027 a 2028 nasadit v zemích na východní hranici NATO. Senát vládní mandát podpořil 71 hlasy, rozhodnutí teď čeká na Sněmovnu.
Senát ve středu 30. září schválil vládní mandát pro zahraniční působení armády na roky 2027 a 2028. Hlavní změna míří na východní křídlo NATO, kam bude moct Česko vyslat nejvýše 1 600 vojáků, o 400 méně než podle dosavadního mandátu. Pro návrh ministra obrany Jaromíra Zůny zvedlo ruku 71 ze 75 přítomných senátorů. Proti byla jen nezávislá senátorka Daniela Kovářová, tři senátoři se zdrželi.
Nový strop platí od 1. ledna 2027 do konce roku 2028 a pokrývá devět zemí. K Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku nově přibývá Finsko. Na skutečně nasazené jednotky ale snížení stropu zatím nedosáhne. Podle podkladů ministerstva obrany působilo letos v květnu na Slovensku 172 českých vojáků, v Polsku 110, v Litvě 92 a v Lotyšsku 53, dohromady tedy 427, zhruba čtvrtina nového limitu. Na Slovensku slouží mechanizovaná jednotka ve španělsky vedené brigádě, v Polsku od loňského podzimu vrtulníková jednotka na podporu polské protivzdušné obrany.
Mise na východní hranici má podle návrhu stát 1,72 miliardy korun v roce 2027 a 1,75 miliardy o rok později. Mandát dál počítá s až stovkou vojáků ve výcvikové misi Evropské unie pro Ukrajinu a se šedesáti instruktory, kteří budou ukrajinské vojáky cvičit mimo ni. Ochranu českých diplomatů na Ukrajině mají zajišťovat až tři desítky vojáků. V Kosovu se česká účast v roce 2028 zmenší z padesáti na 25 osob. Na území Česka smí zároveň pobývat až 2 000 vojáků spojeneckých armád.
Ministr Zůna poslal návrh do obou komor už v červenci, protože dosavadní mandát z listopadu 2024 vyprší 31. prosince. Senát, v němž převažují senátoři opozičních stran, vládě Andreje Babiše vyšel vstříc téměř jednomyslně. Rozhodující slovo teď má Sněmovna. Její výbor pro obranu doporučil mandát schválit 17. září, plénum o něm ale zatím nehlasovalo. Bez souhlasu obou komor by čeští vojáci po Novém roce na východním křídle zůstat nemohli.
Ve stejném dopoledni senátoři 72 hlasy bez jediného odporu podpořili ratifikaci úmluvy o Mezinárodní komisi pro posuzování nároků Ukrajiny, která má posuzovat nároky na odškodnění od Ruska za škody způsobené válkou. Na 26. listopadu pak Senát svolal veřejné slyšení o obraně státu a o tom, jak má Česko hostit jednotky spojenců. Konat se bude už v novém složení, mandát třetiny senátorů končí 3. října.
