Národní pedagogický institut ve spolupráci s ministerstvem školství představil první českou expertní definici digitálního wellbeingu, která má pomoci školám nastavit podporu pro zdravé používání moderních technologií u dětí a mladých lidí.
Téměř rok trvající tvorba definice zahrnovala mezioborovou spolupráci odborníků z Ministerstva školství, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, České školní inspekce a dalších institucí. „Byl to opravdu náročný proces, který ale přinesl konsensus. Díky tomu můžeme ve školách nastavit konkrétní podporu pro zdravé používání moderních digitálních technologií,“ uvedl Ondřej Neumajer z NPI.
Nová definice označuje digitální wellbeing jako stav, kdy rozpoznáváme přínosy a rizika užívání digitálních technologií a zapojujeme je způsobem podporujícím celkové zdraví a osobnostní rozvoj. Zohledňuje pět klíčových oblastí – sociální, duchovní a emocionální, fyzickou a kognitivní.
Potřeba systematického přístupu k digitálnímu wellbeingu vychází z alarmujících zjištění. Podle studie z roku 2023 mezi více než 21 tisíci žáky v Ústeckém kraji vykazuje 24,9 procent dětí wellbeing pod doporučenou úrovní WHO. Více než polovina respondentů přiznává podrážděnost a frustraci při nemožnosti být online.
Anna Stočesová Martinková z ministerstva školství zdůraznila důležitost tématu „zejména v době výrazného využívání digitálních učebních pomůcek na školách“. Zavádění digitálního wellbeingu do škol podporuje i revidovaný Rámcový vzdělávací program, který obsahuje očekávané výsledky učení zaměřené na bezpečný pohyb v digitálním světě.
Na přípravě definice se podílela také iniciativa Partnerství pro vzdělávání 2030+, která koordinovala konzultace s třicítkou odborných organizací. Do konce srpna 2025 NPI zveřejní první praktické otázky a odpovědi k digitálnímu wellbeingu, následovat bude sada konkrétních opatření pro školy.
