Generální konzulát České republiky v Hongkongu skončí k 30. září 2026 a hned následující den, k 1. říjnu, začne fungovat nový generální konzulát v Miami. Ministerstvo zahraničních věcí uvádí jako hlavní důvod uzavření hongkongského úřadu ekonomiku. Konzulární a vízovou agendu po něm převezme velvyslanectví v Pekingu.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka z Motoristů sobě obhajuje přesun bez ohledů na prestiž adres. „Diplomacie není soutěž v počtu budov se státní vlajkou. Musí především chránit české zájmy,“ shrnul svůj postoj s tím, že úkolem sítě je podpora obchodu českých firem.
Miami nezůstane osamocené. K novému úřadu se má připojit pracoviště v texaském Austinu, tedy v místě, kam míří české technologické firmy. Ministerstvo zároveň chystá otevření zastupitelského úřadu v Maskatu, obnovení přítomnosti v Caracasu a posílení konzulární kapacity v Dubaji.
Seznam úřadů, o jejichž budoucnosti resort teprve rozhodne, zahrnuje Düsseldorf, Rangún, Lucemburk a Singapur. Každá z těchto adres znamená rozpočtovou položku a obsazený post, takže jde zároveň o přerozdělení míst uvnitř ministerstva.
Personální obměna běží souběžně. Od 3. srpna resort oznámil osm nových vedoucích zastupitelských úřadů, kteří se funkcí ujmou v průběhu srpna a září. Daniela Čapková míří do Chile, Marta Hušková do Kataru a Irena Götzová do Severní Makedonie. Petr Mikyska povede úřad v Peru, Jan Rouček v Etiopii, Jaroslav Zajíček v Portugalsku, Marek Libřický v Indii a Jakub Šlosárek v Egyptě.
Macinka převzal Černínský palác ve vládě Andreje Babiše a jeho kroky v zahraniční politice se opakovaně staly terčem opozice, naposledy kvůli účasti na zasedání americké Rady míru. Uzavření hongkongského zastoupení posouvá českou přítomnost pryč od čínského prostředí, které předchozí vlády používaly jako kanál pro obchod i pro kontakt s tamní opozicí.
