Návrh Státní kulturní politiky na roky 2026–2030 se ministrovi kultury Otovi Klempířovi (Motoristé) vrátil jako bumerang. Otevřený dopis, pod nímž jsou desítky profesních organizací, spolků i odborů, žádá stažení dokumentu a jeho přepracování. Podepsaly ho mimo jiné Asociace spisovatelů, Herecká asociace, Obec překladatelů, festival Jeden svět, odborové organizace knihoven nebo iniciativa Brno kulturní. Zprávu přinesla Česká televize.
Signatářům nevadí jen obsah, ale hlavně to, jak dokument vznikl. „Postup, který zvolilo ministerstvo kultury, zásadně narušuje transparentnost veřejné správy,“ stojí v jejich výzvě. Terčem je i načasování: návrh se objevil uprostřed prázdnin, tedy v době, kdy má odborná scéna nejmenší kapacitu se k němu vyjádřit.
Ministr žádnou revizi nechystá. „Není rozhodně důvod nic měnit,“ odmítl Klempíř kritiku s tím, že nová vláda má právo i povinnost nastavit si vlastní priority a že odpovědnost nese ministr a jeho úřad, nikoli profesní sdružení.
Do sporu vstoupil i jeho předchůdce Martin Baxa (ODS), který prázdninové zveřejnění návrhu označil za nehoráznost. Opoziční ODS tak dostala do ruky téma, které spojuje kulturní scénu napříč obory.
Meziresortní připomínkové řízení skončilo 11. srpna, odborné veřejnosti ministerstvo prodloužilo lhůtu do 25. srpna. Dokument slibuje kultuře postavení investice do vzdělané a soudržné společnosti, důstojné odměňování i stabilní podmínky pro veřejnoprávní média. Kritici v něm postrádají pasáže o svobodě umělecké tvorby a o roli profesních organizací.
Klempířovi přitom hoří i jiná půda pod nohama: Motoristé se v červencovém modelu agentury Median propadli na 4,5 procenta, tedy pod hranici vstupu do Sněmovny.
