Kubovo hnutí rozkládá SPOLU: ODS klesá, ANO vládne průzkumům

Kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly v polovině března, ANO by zvítězilo s ziskem kolem 34 %, výsledek srovnatelný s říjnovými volbami 2025. Výrazně zajímavější je to, co se děje za ním. Analytický ústav STEM, který model zpracoval pro CNN Prima News, registruje jeden klíčový pohyb: nástup hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby, dříve výrazné tváře ODS.

Hnutí by se ziskem 3,7 % do sněmovny nedostalo, jeho dynamika ale budí pozornost. Podporu sbírá napříč politickým spektrem, přičemž největší díl tvoří voliči, kteří loni v říjnu volili koalici SPOLU. Důsledky jsou čitelné: ODS klesla na třetí místo s 12,2 %, přičemž právě ona ze všech stran ztrácí na Kubův projekt nejvíce.

Na druhé místo se v modelu STEM poprvé dostalo hnutí STAN s 13,3 %. Mezi opozičními stranami je to právě STAN, kdo nejvíce posiluje, jeho voličská základna se nicméně výrazně překrývá s ODS, Piráty a TOP 09. Piráti by získali 8,1 %, tedy výsledek navazující na volební skóre, jejich silnou půdou zůstávají mladí a vysokoškolsky vzdělaní voliči.

Páté místo by obsadila SPD se 7,0 %, jako jediná další strana překračující pětiprocentní hranici. Motoristé sobě by skončili těsně pod ní se 4,8 %, ze všech vládních sil oslabili od voleb nejvíce. Jejich elektorát patří k nejméně ukotveným: ve volbách 2025 byl jejich výsledek ze všech stran nejcitlivější na rozhodnutí voličů na poslední chvíli.

Z menších stran někdejší vládní koalice TOP 09 klesla k 3 % a KDU-ČSL ke 2 %, obě znatelně v souvislosti s nástupem hnutí Naše Česko. Zelení by získali 2,5 %. STAČILO!, Přísaha, KSČM i PRO se pohybují lehce nad jedním procentem, Svobodní, Trikolora, SOCDEM a hnutí Generace pod ním.

Průzkum probíhal od 11. do 16. března 2026 na vzorku 1 223 respondentů, tedy těsně před demonstrací Milionu chvilek na Letné 21. března a v době, kdy českou veřejností hýbaly především prudce rostoucí ceny pohonných hmot v důsledku války v Perském zálivu a spor o výši výdajů na obranu. Statistická chyba činí přibližně ± 1,1 procentního bodu u nejmenších stran a ± 3,3 procentního bodu u největších. STEM výslovně upozorňuje, že jde o zachycení aktuálních politických nálad, nikoli o predikci volebních výsledků.