Krumlovská prelatura u Ústavního soudu znovu otevřela spor o rybníky

Plénum Ústavního soudu ve středu 21. října jednomyslně vyhovělo stížnosti krumlovské prelatury, tedy římskokatolické farnosti v Českém Krumlově, a zrušilo rozsudky tří soudů, které jí upřely nárok na pozemky s rybníky. Okresní a krajský soud v Českých Budějovicích i Nejvyšší soud dospěly k tomu, že stát majetek zkonfiskoval už v roce 1945 podle Benešova dekretu, tedy před únorem 1948. Církevní restituce se na takový majetek nevztahují. Spor se teď vrací k okresnímu soudu.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi z roku 2012 má zmírnit křivdy, které komunistický režim církvím způsobil mezi únorem 1948 a lednem 1990. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a společnost Rybářství Třeboň Hld., která pozemky v devadesátých letech získala, proto u soudů tvrdily, že stát rybníky vlastnil dřív. Opíraly se o konfiskační vyhlášku okresní správní komise v Kaplici z 18. října 1945. Okresní soud přitom sám zjistil, že stát pozemky fakticky převzal až v říjnu 1948.

Podle soudce zpravodaje Pavla Šámala taková vyhláška sama o sobě konfiskaci podle dekretu neprokazuje, protože prelaturu nezařadila mezi „zrádce a nepřátele“, jak dekret předpokládal. Soudy se navíc nevypořádaly s tvrzením, že ke konfiskaci v roce 1945 vůbec nedošlo, a porušily tak právo farnosti na soudní ochranu.

Nález přesouvá váhu sporu na protistranu. Důkazní břemeno ponesou stát a tři firmy, vedle Rybářství Třeboň Hld. ještě ODEON a Táborská investiční. Musí předložit rozhodnutí zemského národního výboru či ministerstva podle dekretu, nebo prokázat, že konfiskace byla natolik nesporná, že ho nebylo třeba. Církev musí doložit, že jí majetek komunistický režim po únoru 1948 formálně i fakticky odebral. Teprve potom přijde na řadu otázka, zda firma pozemky nabyla v dobré víře.

Dosah nálezu je širší než krumlovské rybníky. Ústavní soud jím podle vlastních slov vyjasnil rozpory ve své judikatuře a korigoval požadavek takzvané účinné konfiskace, o který se opírají i další restituční spory, v nichž stát brání majetek odkazem na poválečné dekrety. Soudy mají podle nálezu hledat rovnováhu mezi veřejným zájmem a ochranou vlastnických práv, jak ji ve sporu Rybářství Třeboň s Českou republikou v listopadu 2024 požadoval i Evropský soud pro lidská práva. Několik ústavních soudců připojilo k odůvodnění odlišné stanovisko.