Novela zákona o České televizi a Českém rozhlasu, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh plátců, vyvolala ostrou kritiku opozice. Prezident Petr Pavel již zákon podepsal, což vyvolalo vlnu negativních reakcí.
„Další arogantní útok vlády na peněženky občanů a firem!“ reagovala europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Kritizovala zejména fakt, že nově budou muset poplatky platit všichni, kdo mají přístup k internetu, tedy prakticky všichni občané a firmy, bez ohledu na to, zda veřejnoprávní média sledují.
Konečná se vymezila také proti tzv. inflační doložce: „Navíc se vláda nestydí zavést i tzv. inflační doložku, díky které se poplatky budou automaticky (při splnění podmínek) zvyšovat. Jinými slovy: zdražování bez konce a bez kontroly!“ napsala Konečná.
Předsedkyně komunistů kritizovala nepoměr mezi přístupem k veřejnoprávním médiím a sociálním otázkám: „V této zemi tak mají nedotknutelnou inflační doložku např. církve nebo právě ČT a ČRO, ale u důchodů se omezila a rodičovského příspěvku neexistuje. V této zemi se krmí jenom úzká skupina elit.“
Ještě ostřeji se k situaci vyjádřilo hnutí STAČILO. „Ožebračovaní občanů ČR STAČILO‼️ Zestátníme veřejnoprávní média, přijmeme zákon o registraci zahraničních agentů a neziskových organizací,“ uvedlo ve svém prohlášení s odkazem na informaci CNN Prima News o zvýšení televizních poplatků a jejich rozšíření i na majitele mobilních telefonů.
Podle kritiků novely je nefér, aby lidé platili za obsah, který nevyužívají. „Proč by měli lidé a firmy platit stále více za něco, co mnozí vůbec nevyužívají? Navíc za situace, kdy vidí jaká ‚Hra o trůny‘ se momentálně v ČT děje?“ ptá se Konečná.
Předsedkyně KSČM také zpochybnila nezávislost veřejnoprávních médií: „Proč by měli voliči opozice, které ČT a ČRO systematicky nezve a napadá platit ze svých kapes propagandu pro vládní strany?“
Novela zákona, která od května zvýší televizní poplatek ze současných 135 Kč na 150 Kč měsíčně a rozhlasový poplatek ze 45 Kč na 55 Kč, je podle části opozice dalším případem, kdy vláda přenáší finanční zátěž na občany. „Místo aby stát v době hospodářské krize hledal úspory ve svém hospodaření, raději sáhne hlouběji do kapes občanů a podnikatelů,“ uzavřela Konečná.
