Vládní koalice podle Starostů a nezávislých využila projednávání doprovodného zákona k zákonu o státních zaměstnancích k tomu, aby prezidentu Petru Pavlovi odebrala pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Poslanec a stínový ministr spravedlnosti Karel Dvořák označil tento krok za „naprosto nesystémový návrh, který není ničím jiným než další malichernou a dětinskou mstou současnému prezidentu.“ Systém jmenování vedoucích misí podle něj funguje 33 let bez problémů a měnit zákon kvůli politickým sporům s Hradem je „projev zcela zvráceného přístupu k tvorbě práva.“
Silnou kritiku sklidil i způsob projednávání novely stavebního zákona. Místopředseda hnutí Lukáš Vlček ji přirovnal k „divokému západu, kde neplatí žádná pravidla.“ Zákon byl podle něj záměrně podán jako poslanecký návrh, čímž se vyhnul mezirezortnímu připomínkovému řízení i hodnocení dopadů RIA. Odborné organizace podle Vlčka bijí na poplach, že zákon hrozí další paralýzou stavebního řízení, přičemž ministryně Mrázová opakovaně prokázala, že jeho obsahu nerozumí. Vlček zároveň připomněl, že vláda má skluz s přijímáním zákona o digitální ekonomice, za což České republice hrozí ze strany Evropské komise miliardové sankce.
Na úterním jednání rozpočtového výboru Starostové předložili svůj pohled na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET 2.0.). Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová upozornila, že vláda sice zavádí povinnou evidenci tržeb jako nástroj proti šedé ekonomice, zároveň ale k předloze balí řadu daňových výjimek – od školkovného přes slevy na studenta až po úpravy DPH. Podle nezávislé analýzy tak reálný čistý přínos pro státní rozpočet dosáhne pouze 2,4 miliardy korun namísto slíbených více než 11 miliard. Hnutí k EET připravilo patnáct pozměňovacích návrhů, mezi nimi například vyjmutí zájmových spolků – jako jsou dobrovolní hasiči – s tržbami do milionu korun ročně z povinné evidence.
Starostové podpořili navýšení rodičovského příspěvku, avšak žádají doplnění o automatický valorizační mechanismus. Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková navrhuje, aby vláda mohla příspěvek navýšit nařízením vždy, když kumulovaná inflace dosáhne alespoň pěti procent. Zároveň volá po zrušení limitu 120 hodin měsíční docházky pro děti do dvou let, jehož překročení rodičům hrozí ztrátou příspěvku.
K vládní předloze takzvané superdávky hnutí připravilo čtyři pozměňovací návrhy. Za klíčový považují ten, který se týká rodin procházejících insolvencí. Stávající systém podle Pivoňky Vaňkové fiktivně počítá s celou výplatou dlužníka, přestože velkou část reálně odvádí na insolvenční splátky. Pokud si tito lidé zvýší výdělek, přijdou o dávky, takže jejich celkový příjem paradoxně stagnuje nebo klesá – a systém je podle Starostů přímo vyhání do práce na černo. Navrhované řešení spočívá v tom, aby úřady od příjmů odečítaly reálně odváděné insolvenční splátky a posuzovaly jen peníze, které rodině skutečně zůstanou.
