Zdeněk Jandejsek, bývalý prezident Agrární komory ČR a šéf zemědělské společnosti Rabbit Trhový Štěpánov, ostře kritizoval zemědělskou politiku Evropské unie na sjezdu odborářů v pátek v Praze. Podle něj „nesmyslný“ Green Deal způsobil dramatické zdražení potravin a ohrožuje potravinovou bezpečnost Evropy.
„Před týdnem stál chléb o váze 600 gramů 90 korun,“ uvedl Jandejsek s tím, že už počátkem února 2022 předpovídal, že kilogramový chleba bude za tři až čtyři roky stát 100 korun a maso 100 až 300 korun za kilogram. Tehdy byl obviňován ze strašení obyvatelstva.
EU ztratila soběstačnost v potravinách
Jandejsek konstatoval, že před čtyřmi lety bylo evropské zemědělství přebytkové o 12 procent. „Díky nesmyslné politice Green Dealu se zemědělská výroba v rámci EU snížila o 25 až 30 procent,“ prohlásil. To znamená současný schodek 13 až 18 procent, který musí EU nahradit dovozem ze třetích zemí.
Jako příklad dramatického poklesu uvedl Německo, kde se počet prasnic snížil z 2,4 milionu na 1,4 milionu kusů. „To jsou alarmující čísla,“ poznamenal.
Enormní marže obchodníků
Byvalý šéf Agrární komory poukázal na obrovské marže obchodních řetězců. Zatímco jeho firma Rabbit prodává vajíčka za 3,40 koruny za kus, v obchodech stojí až 9,90 koruny. „Cena se oproti ceně z výroby zvýší téměř o 200 procent,“ kritizoval.
Podobně je to u zeleniny – oblíbené okurky Hadovky se od zemědělců vykupují za 8 korun za kus, ale na pultech stojí 30 až 32 korun. Jablka zemědělci prodávají za 6 až 9 korun za kilogram, zákazníci pak platí i 30 korun.
Konkurence z Jižní Ameriky
Jandejsek varoval před dohodou EU se zeměmi sdružení Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay). Tyto země používají geneticky modifikované organismy a dosahují dvojnásobných výnosů – 150 až 180 metrických centů z hektaru oproti 70 až 80 centům v Česku.
„Cena kukuřice u nás je 5000 až 6000 korun za tunu, v zemích Jižní Ameriky jen 2500 až 3000 korun,“ upozornil. Dovozci pak stanoví ceny o 2 až 3 procenta nižší než evropské, což povede k likvidaci evropského zemědělství.
Česko má potenciál být soběstačné
Přes kritiku EU Jandejsek zdůraznil, že Česká republika má výborné podmínky k potravinové soběstačnosti. Problémem je nízká soběstačnost – u vajec 60 procent, u drůbežího masa 57 procent, u vepřového jen 36 procent.
„U nás se vyprodukuje 8 milionů tun obilí, spotřebujeme jen 4,2 milionu tun, zbytek vyvážíme za směšné ceny,“ uvedl. Přes 40 procent podniků rostlinné výroby skončilo v letech 2023-2024 ve ztrátě.
Kritika dotační politiky
Jandejsek ostře kritizoval současné nastavení dotací, kdy část podpor dostávají zemědělci i za půdu, na níž nic nevyrábějí. „Takto hospodaříme. Na jedné straně lidem bereme prostředky na inflaci a daních, na druhé straně neúčelně rozhazujeme peníze,“ prohlásil.
Dotace by podle něj měly dostávat pouze ti, kdo vyrábějí, a měly by být nastavené podle kvality půdy – nižší v úrodných oblastech jako Polabí, vyšší v horších podmínkách na Vysočině.
Svůj podnik Rabbit Trhový Štěpánov uvedl jako příklad – ročně dodá produkci za 1,25 miliardy korun a dostane 240 až 250 milionů na dotacích, což představuje jen 2,34 procenta z obratu.
Jandejsek také navrhl zavedení vysokých pokut 50 až 100 tisíc korun pro obchody s nadměrnými maržemi a kritizoval ministry, kteří „oboru nerozumí a nemají tam co dělat“.
