Generál Haratek dál velí kybernetickým silám i přes Zůnův příkaz
Přeložit velitele kybernetických sil na jiné místo uložil ministr obrany náčelníkovi štábu už v září. Resort teď prozradil, že generál sám chtěl do civilu, jenže dřívější odchod mu neschválil.
Ministerstvo obrany v pátek 16. října zveřejnilo vlastní popis sporu o brigádního generála Radka Haratka, který od května 2023 vede Velitelství informačních a kybernetických sil. Ministr Jaromír Zůna podle něj uložil náčelníkovi štábu generála přeložit jinam. Náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč měl předložit podnět k jeho přemístění na jiné služební místo. Haratek přitom v čele velitelství zatím zůstává, resort jen uvádí, že postupuje podle vnitřních předpisů o personálním řízení. Ozval se podle svých slov proto, že se debata ve veřejném prostoru vyvíjí zavádějícím směrem.
Za rozhodnutím stojí dvě vyšetřování s krycími názvy „Karel“ a „Volby“. Vojenská policie v nich pod dozorem státního zástupce shromáždila množství listinných i elektronických materiálů. Věc pak skončila u tehdejšího náčelníka štábu Karla Řehky ke kázeňskému řešení a ministr později poslal spis k přezkoumání na ministerstvo spravedlnosti. Zůna v písemné odpovědi na interpelaci poslance ANO Pavla Růžičky popsal, že Haratek podle šetření zadával úkoly přímo podřízeným střediskům a obcházel nižší stupně velení. Útvarům zároveň zakázal shromažďovat údaje o uživatelích sociálních sítí.
Ministerstvo ve stanovisku zdůrazňuje, že jde o dlouhodobou záležitost, která plně spadá do funkčního období předchozího vedení. Resort do loňského prosince řídila Jana Černochová z ODS. Ta se teď ptá, proč Zůna odvolání svěřil náčelníkovi štábu, když podle ní má pravomoc rozhodnout sám, a chce se ho zeptat písemnou interpelací.
Nové je, že generál chtěl z armády odejít sám. Hlaváče požádal, aby s ministrem projednal ukončení služebního poměru na vlastní žádost ještě před splněním služebního závazku. Náčelník štábu žádost Zůnovi přednesl 2. září, ministerstvo ji ale podle předpisů vyhodnotilo jako neodůvodněnou a dřívější odchod do civilu neschválilo. Teprve poté ministr nařídil generála přeložit.
Do věci vstoupila i Strakova akademie. Premiér Babiš se na generála písemně ptal 17. září, odpověď s popsanými opatřeními dostal 30. září. Hlaváč pak 1. října s generálem vedl personální pohovor o změně služebního místa „v nejbližším vhodném termínu“. Ministerstvo k tomu připomíná, že o další kariéře generála by se podle kariérního řádu stejně muselo rozhodnout v blízké budoucnosti.
Zdroj: Ministerstvo obrany