Finanční úřad nesmí kvůli dani prolamovat advokátní tajemství

Ústavní soud ve středu 23. září zveřejnil nález, podle kterého advokátní tajemství chrání klienta i v daňovém řízení. Finanční úřad nesmí uznání nákladů na advokáta podmiňovat tím, že se firma ochrany důvěrných informací úplně vzdá, a smí chtít jen tolik údajů, kolik je nezbytně nutné pro vyměření daně. Čtvrtý senát se soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a spor se k němu vrací.

Stížnost podala firma zaměřená na softwarová řešení a poradenství. Finanční úřad jí v roce 2021 dodatečně doměřil daň z příjmů za rok 2016, snížil daňovou ztrátu za rok 2017 a vyměřil penále. Nevěřil, že služby advokátní kanceláře, které si firma odečetla, opravdu dostala. Smlouva z roku 2014 hovořila o sledování legislativy, rešerších a přípravě legislativních návrhů podle zadání klienta. Firma úřadu vysvětlila, že v roce 2016 pracovala pro názorovou platformu Exekutoři proti teritorialitě.

Odvolací finanční ředitelství, krajský soud i Nejvyšší správní soud stály na straně úřadu. Firma podle nich nedoložila, jaké služby konkrétně dostala a jak souvisely s účtovanou cenou, a advokátní kancelář odmítla úřadu cokoli sdělit s odkazem na mlčenlivost. Ústavní soud naopak došel k závěru, že správce daně nezvažoval žádné mírnější cesty a trval na zpřístupnění veškeré práce advokáta. Firma se teprve z rozhodnutí odvolacího ředitelství dozvěděla, že mohla postupovat jinak.

Firmám nález neotevírá cestu k libovolným odpočtům. Odkaz na tajemství podle soudu automaticky neznamená, že výdaj na advokáta je daňově uznatelný. Klient musí plnění doložit jinak, třeba začerněnými dokumenty nebo neutrálním popisem služeb. Chráněno je jen důvěrné právní poradenství, ne všechny daňově důležité skutečnosti.

Nález míří na praxi finanční správy, kterou řídí ministerstvo financí Aleny Schillerové (ANO). Soud v něm výslovně uvedl, že rada advokáta v občanském či správním právu má stejnou ústavní ochranu jako poradenství v trestní věci.