Skupina odborníků z organizací jako Centrum veřejných financí, České priority, Hlídač státu a dalších představila „Dvanáctku“ – sadu 12 konkrétních opatření pro zlepšení fungování české státní správy. Dokument má ambici změnit způsob, jak stát dosahuje výsledků a nakládá s veřejnými prostředky.
Autoři upozorňují, že paralýza rozvoje státu má kořeny už v 90. letech. „Po reformách nutných pro vstup do EU snaha o modernizaci veřejné správy v Česku zamrzla. Žádná vláda od té doby nedala efektivitě veřejné správy odpovídající prioritu“, konstatují experti.
Mezi hlavní problémy patří absence jasných priorit – úředníci nemají od politiků dané dlouhodobé priority, ale nespočet urgentních úkolů. Chybí zodpovědní manažeři, nikdo osobně nenese odpovědnost za výsledky. Stát za současných podmínek nezaplatí zaměstnance s potřebnou kvalifikací a efektivní řešení blokují zastaralé procesy.
Současná situace dlouhodobě frustruje občany, podnikatele, politiky i státní úředníky. Průměrný plat vysokoškolsky vzdělaného člověka ve veřejném sektoru je o přibližně 16 tisíc nižší než v soukromém sektoru, u profesí jako účetní nebo právník chybí až zhruba 25 tisíc korun.
Opatření jsou rozdělena do tří základních pilířů1:
I. Jasné priority a cesta k jejich naplnění zahrnuje stanovení Top 5 priorit ministrů, vytvoření týmů odpovědných za jejich plnění, informované rozhodování státu a jasné úkoly pro státní firmy.
II. Zajištění talentu a expertízy obsahuje princip jedné státní služby, konkurenceschopné státní platy a transparentní výběr manažerů regulačních úřadů.
III. Efektivní procesy se zaměřuje na akceschopný Parlament, strategické nakládání s rozpočty, efektivní veřejné zakázky, zrychlení státu automatizací a nadobecní spolupráci.
Finanční rozměr problému
Dokument upozorňuje na obrovské finanční toky procházející neefektivním systémem. Česko má přibližně 55 aktivních státních firem s ročním obratem přes 440 miliard korun a majetkem v hodnotě 1,3 bilionu korun. Z veřejných peněz se ročně nakoupí zboží, služby a stavební práce za 1 bilion korun, často neefektivně.
Podle průzkumu 62% Čechů vadí parlamentní obstrukce ve všech nebo ve většině případů, což ukazuje na společenskou poptávku po změnách. Experti zdůrazňují, že jejich návrhy jsou připraveny tak, aby je mohli realizovat politici zvolení ve volbách v roce 2025 a byla opravdu dosažitelná během příštích čtyř let.
