Věková diskriminace na trhu práce se netýká jen lidí v předdůchodovém věku. Ukazuje to výzkumná zpráva zástupce ombudsmanky Víta Alexandra Schorma, kterou úřad zveřejnil 13. srpna. Vychází z korespondenčního experimentu odborníků z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, kteří rozeslali odpovědi na nabídky v databázi Úřadu práce za 4 280 fiktivních uchazečů, mužů ve věku 40 až 55 let.
Všechny životopisy odpovídaly požadavkům inzerované pozice, přesto pozitivní odezva dorazila jen v menšině případů. U uchazečů ve věku 40 až 44 let šlo o 28,9 procenta oslovených zaměstnavatelů, u mužů mezi 51 a 55 lety pravděpodobnost kladné reakce klesla o téměř tři procentní body.
„Diskriminace lidí v předdůchodovém věku je známý problém, který byl potvrzen mnoha výzkumy napříč evropskými zeměmi,“ vysvětlil výzkumník Štěpán Mikula z brněnské fakulty s tím, že každý další rok věku snižuje šanci na kladnou odezvu v průměru o 0,3 procentního bodu.
Zaměstnavatel by přitom zpravidla vůbec neměl zjišťovat věk uchazeče. V praxi ho lze odhadnout z roku ukončení studia a zájemce o práci se navíc obvykle nedozví, proč ho firma nevybrala. Prokázat diskriminaci a bránit se jí je pak podle úřadu obtížné i tehdy, když má člověk jasné signály, že se tak stalo.
Experiment přinesl ještě jedno zjištění. Životopisy s běžnými českými jmény měly výrazně menší úspěšnost u pozic označených jako vhodné pro občany třetích zemí než u ostatních nabídek.
Úřad veřejné ochránkyně práv na stát tlačí i v další oblasti odměňování. Začátkem srpna upozornil, že Česku uplynula 7. června 2026 lhůta pro převzetí evropských pravidel o větší transparentnosti odměňování žen a mužů, potřebné změny zákonů ale dosud nepřijalo. K chystané novele uplatnil úřad zásadní připomínky.
