Čtyřicet šéfredaktorů vzkazuje politikům, že úřady nejsou jejich majetek
Společný text Základní hranice vyšel v pondělí ráno naráz na webech i ve vysílání. Žádá konec podněcování násilí a stejný přístup všech redakcí k informacím úřadů, o který se vede spor i ve Sněmovně.
Čtyřicet šéfredaktorek a šéfredaktorů českých médií zveřejnilo v pondělí 5. října v osm hodin ráno společnou výzvu politikům nazvanou Základní hranice. Text vyšel naráz na webech i ve vysílání redakcí, které si jinak konkurují, a po veřejných činitelích v celém Česku žádá dvě věci. Mají přestat podněcovat násilí a zajistit, aby informace úřadů dostávali všichni bez rozdílu.
Ostřejší je druhý požadavek. Signatáři politikům přiznávají právo vybrat si, s kým a jak budou mluvit, úřad ale podle nich nepatří tomu, kdo ho zrovna vede. Ve výzvě stojí: „Úřady a veřejné instituce ovšem nejsou majetkem těch, kdo je řídí.“ Oficiální výstupy svěřených úřadů proto mají být „k dispozici všem bez rozdílu“, tedy bez ohledu na to, jak která redakce o ministrovi, hejtmanovi či starostovi píše.
První bod shrnuje heslo „Násilí není argument“. Šéfredaktoři připomínají, že svému publiku zdůrazňují nepřijatelnost násilí ve společenské diskusi, a od politiků chtějí totéž směrem k příznivcům a voličům, „a to i v diskusích na sociálních sítích“.
Pod textem stojí vedle sebe veřejnoprávní i soukromá média. Podepsali ho Michal Kubal za Českou televizi a Julie Stejskalová za Český rozhlas, Kamil Houska z TV Nova, Robert Čásenský ze Seznam Zpráv, Matyáš Kaiser z iDNES.cz, Petr Šabata z Práva, Radek Lain z Blesku, Erik Tabery z Respektu nebo Pavel Tomášek z Deníku N. Žádného politika ani stranu výzva nejmenuje a míří na celostátní, krajskou i obecní úroveň „bez rozdílu politické příslušnosti“. Vychází čtyři dny před komunálními a senátními volbami.
Konkrétní případ signatáři neuvádějí. Nejčerstvější spory o přístup novinářů se ale týkají politiků vládní koalice. Novinářka Nora Fridrichová minulý čtvrtek oznámila žalobu na Kancelář Poslanecké sněmovny kvůli tříměsíčnímu zákazu vstupu, který dostala po rozhovorech s ministrem kultury Otou Klempířem a poslancem Filipem Turkem z Motoristů. Stejně dlouhý zákaz má podle Seznam Zpráv jejich reportér Lukáš Valášek, který ve Sněmovně natáčel šéfa poslanců SPD Radima Fialu. Dolní komoru řídí předseda SPD Tomio Okamura. Turek navíc v neděli večer k soudem nařízené omluvě Seznamu připsal, že vláda proškrtala stovky milionů korun za státní kampaně, ze kterých braly i weby této firmy.
Společně vystoupili šéfredaktoři už koncem března, kdy se jich zhruba dvacet ohradilo proti výpadům premiéra Andreje Babiše vůči Seznam Zprávám, Novinkám a Právu. Tentokrát je podpisů čtyřicet a adresátem jsou všichni politici od Sněmovny po obecní zastupitelstva.