Nová právní úprava rozhlasových a televizních poplatků přinesla paradoxní situaci, kdy zákon nařizuje jednu věc, ale provozovatelé veřejnoprávních médií doporučují opak. Podnikající fyzické osoby a malé firmy se tak ocitají v právním chaosu.
Podle zákona musí všechny OSVČ a právnické osoby nahlásit svůj stav do 30. června 2025, i když nemají žádné zaměstnance a žádné dopravní prostředky nepronajímají. Zákon jasně stanovuje oznamovací povinnost v paragrafu 8, kde se uvádí, že podnikatel musí uvést „počet zaměstnanců podle § 5 odst. 3 a počet dopravních prostředků podle § 5 odst. 7“.
Pokud má podnikatel méně než 25 zaměstnanců, poplatek neplatí, ale ohlašovací povinnost podle zákona zůstává. „Pokud podnikatelský subjekt vlastní rozhlasový přijímač, je povinen se přihlásit k placení rozhlasového poplatku, kdy nahlásí počet pronajímaných dopravních prostředků (0) a zároveň počet zaměstnanců 0 – 24,“ uvedla Blanka Bumbálková z Českého rozhlasu pro iDnes.
Provozovatelé však současně přiznávají, že celý systém je absurdní. „Vzhledem k tomu, že v České republice je přibližně 2,5 milionu podnikatelských subjektů, není žádoucí, aby všechny právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající posílaly čestné prohlášení, že nemají zaměstnance,“ říká Bumbálková a dodává: „Tímto je aktivně k tomuto úkonu nevybízíme.“
Ještě jasněji to pro iDnes formuloval Radek Konečný z České televize: „Jestliže firma dosud poplatky nehradila a má méně než 24,49 přepočtených plných úvazků, nemusí podnikat žádné kroky.“
Vzniká tak rozpor mezi zákonem a doporučeními jeho vykonavatelů. Zatímco zákon jasně stanovuje oznamovací povinnost, mluvčí médií veřejné služby aktivně odrazují podnikatele od jejího plnění. OSVČ a malé firmy tak nevědí, zda mají zákon dodržet, nebo následovat rady těch, kteří jej mají vymáhat.
Novela zákona přitom rozšířila definici rozhlasového přijímače na mobilní telefony, notebooky a počítače s internetem, což teoreticky zasáhne prakticky každého podnikatele.
