České veřejné finance skončily v roce 2024 s deficitem 2,2 % HDP, což je nejnižší schodek za posledních pět let. Vyplývá to z jarní notifikace Českého statistického úřadu zaslané Evropské komisi, o níž informovalo ministerstvo financí.
Česko tak poprvé od pandemie covid-19 splnilo tzv. maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, které vyžaduje, aby schodek veřejných financí nepřesáhl 3 % HDP. Výsledný deficit je dokonce o 0,6 procentního bodu lepší, než předpokládala lednová prognóza ministerstva financí.
„Za minulý rok jsme dosáhli nejnižšího schodku veřejných financí za posledních pět let a bezpečně plníme maastrichtská kritéria pro veřejné finance,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. „Tato vláda si předsevzala konsolidovat veřejné finance, a proto přišla s Ozdravným balíčkem. Rok 2024 tak již přinesl nezpochybnitelné výsledky – deficit veřejných financí meziročně klesl o 1,5 procentního bodu,“ dodal.
K lepšímu hospodaření přispěl růst příjmů o 0,6 procentního bodu HDP a současně pokles výdajů o 0,9 procentního bodu ve srovnání s předchozím rokem. Pozitivní výsledek podle ministerstva odráží jak rozpočtovou konsolidaci, tak ukončení opatření přijatých v souvislosti s vysokými cenami energií.
Strukturální deficit (očištěný o vliv hospodářského cyklu a jednorázová opatření) se v loňském roce snížil z 2,7 % HDP na 1,9 % HDP. Celkové zadlužení veřejných financí dosáhlo 43,6 % HDP.
Stanjura při hodnocení výsledků kritizoval hospodaření předchozí vlády Andreje Babiše. „Když porovnám zadlužení zpětným pohledem, trend jeho růstu zřetelně zpomalil. Nárůst o 11 procentních bodů, který způsobila minulá vláda v době covidu, už je naštěstí minulostí. Bohužel za nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinetu Andreje Babiše ale platíme dodnes,“ prohlásil ministr.
Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií je klíčové pro případný vstup České republiky do eurozóny. Vláda má na stole materiál o vyhodnocení těchto kritérií a stupni ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který má poskytnout podklady pro eventuální stanovení cílového data přijetí eura. Jednat o něm bude na středečním zasedání.
Přestože se Česko zavázalo k přijetí společné evropské měny svým vstupem do EU, konkrétní termín je plně v kompetenci každého členského státu. O připravenosti ekonomiky na vstup do eurozóny se rozhoduje nejen podle maastrichtských kritérií, ale také na základě hospodářské sladěnosti a strukturální podobnosti s měnovou unií.