Zatímco si příští týden připomeneme již třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu, Česká republika stále pokulhává v zavádění důležitých protisankčních opatření Evropské unie. Vyplývá to z tiskové zprávy iniciativy Odolné Česko.
Vláda sice v říjnu 2024 schválila novelu trestního zákoníku, která má zpřísnit postihy za porušování mezinárodních sankcí, ale celý legislativní proces ještě zdaleka není u konce. Novela mimo jiné nově zavádí trestnost porušení sankcí z hrubé nedbalosti, zejména u zboží dvojího užití a vojenského materiálu.
„Mezinárodní sankce bez efektivní vnitrostátní vymahatelnosti jsou prakticky k ničemu,“ upozorňuje Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle něj je urgentní, aby Česko šlo v EU příkladem a novelu co nejdříve schválilo.
Dalším problematickým bodem je implementace tzv. konfiskační směrnice EU z dubna 2024. Ta má umožnit lepší sledování a zabavování majetku z trestné činnosti, včetně obcházení sankcí. Ministerstvo spravedlnosti však návrh příslušného zákona předložilo do připomínkového řízení až koncem ledna 2025, což vyvolává obavy, zda se stihne schválit před volbami.
„Je neudržitelné, aby tři roky po ruské agresi na Ukrajině přes Česko protékaly peníze oligarchů ze sankčních seznamů,“ kritizuje situaci Lukáš Kraus z Odolného Česka. Podle něj však existuje způsob, jak zákon při dostatečné politické vůli prosadit ještě do voleb.
Iniciativa Odolné Česko proto vyzývá vládní i opoziční politiky k urychlenému projednání obou legislativních změn. Bez jejich schválení bude Česko nadále zaostávat v možnostech vymáhání mezinárodních sankcí proti Rusku.
