Druhé jednání Výboru pro umělou inteligenci na Ministerstvu průmyslu a obchodu přineslo přehled klíčových kroků, které čekají Česko i Evropu v regulaci a rozvoji umělé inteligence. Na stole byly jak unijní, tak ryze národní agendy.
Co se týče domácí legislativy, návrh českého zákona o AI právě prochází vypořádáním připomínek z mezirezortního řízení. Teprve po jeho dokončení poputuje materiál vládě. Paralelně výbor jednomyslně schválil Akční plán pro rok 2027, který podle zástupce vrchního ředitele sekce výzkumu, vývoje a inovací MPO Daniela Všetečky „obsahuje záměry pro rozvoj AI ve všech klíčových oblastech Národní strategie pro umělou inteligenci České republiky 2030“ a „poskytuje konkrétní opatření, která umožní systematické naplňování strategických cílů“.
Z evropských témat dominovala iniciativa AI Gigafactory, jejímž cílem je posílit výpočetní kapacity a infrastrukturu EU pro umělou inteligenci. Výbor se zabýval také vývojem v AI Boardu, hlavním poradním orgánu Unie pro tuto oblast. Zvláštní pozornost si vysloužil AI omnibus, součást širšího Digitálního omnibusu zaměřená na zjednodušení AI Aktu. MPO zde dlouhodobě tlačí na to, aby firmy měly k dispozici nástroje jako regulační sandbox nebo technické normy a aby pravidla lépe zohledňovala specifika malých a středních podniků.
Na programu byl rovněž druhý draft Kodexu pro transparentnost AI zveřejněný letos 5. března, který Česko ve stejném měsíci připomínkovalo. Kodex stanovuje pravidla pro označování a dohledatelnost obsahu generovaného umělou inteligencí s cílem omezit riziko manipulace.
Vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Lukáš Kačena jako české výchozí předpoklady jmenuje „kvalitní technické vzdělávání, silný průmysl a špičkové výzkumné týmy“, tedy základnu, na níž má stát budování AI infrastruktury a podpora firem při adopci AI řešení zakotvená nově i v Hospodářské strategii Česko: Země pro budoucnost 2.0.
