Zemědělci a potravináři spojili síly a představili vlastní strategický dokument – Společnou iniciativu pro konkurenceschopné zemědělství a bezpečné potraviny. Důvodem je podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy selhání státu při tvorbě vize pro české zemědělství.
„Příprava aktuální strategie ministerstva zemědělství pro české zemědělství do roku 2030 proběhla formálně. Součástí procesu jejího vzniku nebylo ani jedno setkání se zástupci zemědělců a potravinářů,“ kritizuje Pýcha přístup současné vlády v Zemědělském zpravodaji.
Za společnou iniciativou stojí organizace sdružující většinu producentů a zpracovatelů: Zemědělský svaz ČR, Agrární komora ČR, Společnost mladých agrárníků, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků a Potravinářská komora ČR. Společně reprezentují více než dvě třetiny zemědělské půdy, 85 % produkce a 90 % zpracování potravin v České republice.
Hlavními požadavky iniciativy jsou spravedlivé podmínky podnikání, moderní podpora investic, snížení byrokracie o 30 %, rovné obchodní prostředí a realistická klimatická politika.
„Už nemůžeme dál přihlížet tomu, jak se administrativa stává hlavním zaměstnáním zemědělců, zatímco produkce kvalitních, bezpečných a cenově dostupných potravin je odsouvána na druhou kolej,“ vysvětluje Pýcha. „Není možné, aby se do České republiky dovážely produkty, které nesplňují stejné podmínky, kterým čelíme my.“
České zemědělství se potýká s řadou problémů. Přidaná hodnota na hektar zemědělské půdy činí v ČR pouze 370 EUR, tedy 39 % unijního průměru. Výkonnost potravinářského průmyslu je na 55 % průměru EU. Čisté příjmy sektoru bez dotací opakovaně nedosahují výše nákladů, zatímco evropský průměr je +20 %.
Alarmující je i obchodní bilance. V agrárním obchodu se Česká republika propadá do rekordního deficitu -45 miliard korun. Hlavními problémovými komoditami jsou maso, ovoce, zelenina a mléčné výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
„V čase, kdy bychom měli zvyšovat domácí produkci, jsme svědky útlumu investic do živočišné výroby, likvidace provozů a rostoucí závislosti na dovozech z Polska, Německa, Dánska,“ varuje Pýcha.
Iniciativisté zdůrazňují strategický význam celého sektoru a upozorňují na klesající podporu ze strany státu. „Podíl výdajů na sektor klesá, přičemž v roce 2024 činily již jen 0,5 % HDP. V době omezené spolehlivosti mezinárodních dodavatelských řetězců je zemědělství stejně strategickým odvětvím jako obrana,“ tvrdí Pýcha.
Zemědělci a potravináři požadují od politiků, aby jejich návrhy zahrnuli do svých volebních programů i programového prohlášení příští vlády. „Mrzí nás, že stát v těchto strategických otázkách nekoná sám od sebe. Pracujeme ale s realitou, a tak jednáme napříč politickým spektrem,“ uzavírá Pýcha.
