Ministerstvo financí každých pět let měří finanční gramotnost české dospělé populace – a letošní výsledky přinášejí smíšený obraz. Průzkum z ledna 2025, který pro ministerstvo realizovala společnost Inboox CZ na více než tisíci respondentech, ukazuje jak pokrok v budování finanční odolnosti domácností, tak přetrvávající slabiny i nové varovné signály.
Na pozitivní straně ledger stojí rostoucí schopnost Čechů zvládat nečekané výdaje: 77 % občanů by z vlastních zdrojů uhradilo neočekávaný výdaj ve výši 14 tisíc korun, což je o čtyři procentní body více než při předchozím měření. Finanční rezervu pro případ výpadku příjmů si tvoří 70 % domácností, oproti roku 2010 nárůst o dvanáct procentních bodů. Nejoblíbenějším nástrojem zůstává spořicí účet, který využívá 35 % spořících domácností, přičemž jeho popularita v čase výrazně roste, mimo jiné v závislosti na vývoji úrokových sazeb.
Zároveň se ovšem zdvojnásobil podíl domácností, které by při výpadku hlavního příjmu bez půjčky nebo přestěhování nevydržely pokrýt životní náklady ani jeden týden: ze tří procent v roce 2020 na šest procent v roce 2025. Více než čtvrtina domácností by takový scénář zvládla nejvýše jeden měsíc, přes půl roku by vydrželo pouhých 23 %.
V oblasti sestavování rodinného rozpočtu se situace prakticky nemění – plán hospodaření si tvoří jen 45 % domácností, a to dlouhodobě. Pokud ho někdo sestavuje, činí tak v 88 % případů pravidelně a ve 72 % alespoň měsíc dopředu. Nejčastějším důvodem, proč zbývající domácnosti rozpočet vůbec nevytvářejí, je pocit zbytečnosti, takto to vnímá 53 % z nich. Méně si s rozpočtem láme hlavu zejména muži do 29 let, vícečlenné domácnosti a nízkopříjmové skupiny. Naopak ženy středního věku a lidé s vyššími příjmy patří k nejpečlivějším plánovačům.
Data naznačují, že motivace k finančnímu plánování silně koreluje s výší příjmů – bohatší domácnosti plánují promyšleněji, zatímco ty s nižšími příjmy to považují za zbytečné, přičemž právě ony by z plánovacích návyků těžily nejvíce. Stejná logika platí pro tvorbu rezerv: čtyři pětiny domácností, které si žádnou rezervu nevytvářejí, jako hlavní důvod uvádějí, že po odečtení nezbytných výdajů jim jednoduše nic nezbývá.
Zajímavým trendem je nárůst ukládání hotovosti doma, „do obálky“ nebo „odložením stranou“, což ministerstvo interpretuje jako preference jednodušších forem správy úspor části domácností.
Finanční cíle si klade 39 % respondentů, přičemž nejčastěji jde o pořízení vlastního bydlení (22 %) nebo splácení hypotéky (21 %). Tato čísla jsou podle autorů průzkumu stabilní kontinuálně od roku 2015 a odrážejí silnou vazbu Čechů na vlastnické bydlení.
Sběr dat provedla společnost Inboox CZ, část výsledků bude využita OECD pro mezinárodní srovnání. Ministerstvo financí plánuje zveřejnit výsledky průzkumu ve čtyřech dalších tematických dílech.
