Český premiér Andrej Babiš se před nadcházejícím zasedáním Evropské rady obrátil na předsedkyni Evropské komise a předsedu Evropské rady s požadavkem na přehodnocení evropské energetické regulace. Ve svém dopisu datovaném 20. dubna 2026 argumentuje daty o závislosti EU na dovozu energií a varuje před ekonomickými důsledky stávajícího regulatorního kurzu.
Jádrem Babišovy kritiky je nařízení EU o snižování emisí metanu, které od roku 2024 zpřísňuje podmínky pro výrobu, přepravu i dovoz zemního plynu. EU pokrývá domácí produkcí jen přibližně 10 % své roční spotřeby plynu, která činí kolem 330 miliard m³, přičemž dvě země, Norsko a USA, zajišťují zhruba 60 % veškerých dovozů. Podle modelací průmyslových asociací, na které se Babiš odvolává, by striktní uplatnění dovozních metanových požadavků od roku 2027 bez přechodných období mohlo způsobit, že až 41–43 % současných dovozů plynu do EU nesplní požadavky na monitoring a reporting emisí. Babiš to označuje za faktor, který „dnes vstupuje do cenotvorby a dostupnosti plynu pro Evropu“.
Konkrétně navrhuje trojici kroků: přehodnotit načasování metanové regulace, odložit účinnost směrnice CSDDD o náležité péči v dodavatelských řetězcích a prodloužit uznání zemního plynu jako přechodového zdroje v rámci taxonomie udržitelného financování minimálně do roku 2045. Bez posledního kroku podle něj nelze financovat infrastrukturu ani uzavírat dlouhodobé kontrakty.
Babiš také požaduje evropský právní rámec umožňující členským státům zajišťovat část spotřeby plynu prostřednictvím dlouhodobých smluv se zahraničními dodavateli, a to s využitím nástrojů jako jsou rozdílové kontrakty. „Bez tohoto kroku riskujeme, že Evropa bude na globálním trhu s plynem cenovým příjemcem bez vyjednávací síly,“ stojí v dopisu.
Součástí argumentace je i situace v ropném sektoru. EU dováží více než 99 % spotřebované ropy, přičemž za posledních patnáct let přišla o více než 40 % rafinérské kapacity. Babiš proto volá po otevření debaty o minimální nezbytné rafinérské kapacitě v EU a po cíleném omezení regulační zátěže tohoto sektoru, včetně dalšího odsunutí některých povinností v rámci systému emisních povolenek ETS.
Zasedání Evropské rady, na které Babiš odkazuje, se má stát příležitostí k věcné diskusi o předložených bodech, tedy mimo jiné o tom, zda EU zpomalí implementaci pravidel, která sama přijala jako součást Zelené dohody pro Evropu.
