Předseda ANO Andrej Babiš převedl holding Agrofert do svěřenského fondu před očekávaným jmenováním premiérem. Krok, který měl vyřešit dlouhodobé výtky ohledně střetu zájmů, však vyvolal vlnu kritiky napříč politickým spektrem.
Předseda STAN Vít Rakušan řešení označil za nedostatečné. „Agrofert bude spravovat nezávislý správce, kontrolovat nezávislý protektor a ty bude vybírat opět někdo nezávislý. A dotace, předpokládám, bude Babišova vláda přidělovat taky nezávisle,“ napsal na sociální síti s tím, že „formálnost dle zákona může být naplněna, ale důvěryhodnost za mě určitě ne“.
Evropský poslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) byl ještě ostřejší. Podle něj právní experti Evropské komise jasně říkají, že „Babiš nevyřešil nic“. Zdechovský označil převod za „právní kličku“, protože firma může stejně připadnout Babišovým dětem.
Kritiku přidal i investor Jiří Hlavenka, jehož analýzu sdílela iniciativa Milion chvilek pro demokracii, ten upozornil na několik problematických aspektů. Česká legislativa podle něj „slepý“ svěřenský fond nedefinuje v podobě, jaká je známa ze světa. Hlavenka také poukazuje na to, že Babiš hovoří pouze o Agrofertu, ale vlastní i další společnosti jako chemicko-hnojivářskou skupinu Synbiol.
Naopak hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (ODS) řešení akceptoval. „Babiš udělal, co se po něm chtělo. Prezident ho správně jmenuje premiérem,“ uvedl s tím, že i když z budoucí vlády radost nemá, „musíme to respektovat. To je demokracie“.
Poslanec Svobodných Libor Vondráček naopak veřejně apeluje na prezidenta Petra Pavla, aby již nezpůsoboval další průtahy při jmenování vlády, která má podle něj „jasný demokratický mandát od voličů“.
Převod Agrofertu do svěřenského fondu měl být klíčovým krokem pro vyřešení střetu zájmů, který bývalému premiérovi komplikoval působení v politice již od roku 2017. Kritici ale poukazují na to, že jde pouze o formální krok bez reálného omezení vlivu na holding.
