Babiš poprvé řídil radu pro neziskovky od jejího přesunu pod Tejce
Třináct nových členů a ministr spravedlnosti jako první místopředseda. Vládní rada pro neziskové organizace se sešla poprvé od přesunu sekretariátu z Úřadu vlády a znovu otevřela víceleté financování.
Premiér Andrej Babiš ve středu 30. září v Praze poprvé předsedal Radě vlády pro nestátní neziskové organizace v novém složení. Poradní orgán přišel o zázemí na Úřadu vlády, jeho sekretariát přešel pod ministerstvo spravedlnosti a prvním místopředsedou se stal ministr Jeroným Tejc. Úřad vlády o jednání informoval až v pondělí 5. října.
Do rady nastoupilo třináct nových členů z občanské a akademické sféry, vyměnili se i zástupci úřadů. Ministerstvo práce v ní nově zastupuje náměstkyně člena vlády a zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Edita Stejskalová, místopředsedkyní je zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá a přibude zástupce kanceláře ombudsmana.
Rada se podle zprávy „již po několikáté“ vrátila k tomu, aby stát platil veřejně prospěšné služby na víc let dopředu, což má neziskovému sektoru dát stabilitu a předvídatelnost. Ministerstvo financí nabídlo cestu přes programové financování, které pro víceleté neinvestiční dotace umožnil zákon o veřejných rozpočtech platný od konce srpna. Část téhož zákona napadla skupina poslanců u Ústavního soudu a vláda v pondělí rozhodla, že do řízení vstoupí. Z rady zatím vzešel jen návrh, aby sekretariát svolal společné jednání resortů s ministerstvem financí.
O jaký objem služeb jde, ukazují čísla z ročenky ministerstva práce, která Úřad vlády zveřejnil tentýž den. Z 5 670 registrovaných sociálních služeb poskytují neziskové organizace 3 522, tedy 62 procent. U rané péče, krizové pomoci nebo nízkoprahových zařízení pro děti a mládež tvoří přes 90 procent poskytovatelů. Veřejný sektor převažuje hlavně v domovech pro lidi se zdravotním postižením (82 procent), v domovech pro seniory (63 procent) a v pečovatelské službě (60 procent).
Členové rady probírali také přípravu evropských fondů na roky 2028 až 2034 a doporučili ministerstvu pro místní rozvoj, aby v národním plánu zvážilo větší roli občanské společnosti. Na rozsudek ve věci D. H. proti České republice a s ním spojené čerpání evropských peněz nedošlo, protože chyběla zmocněnkyně pro romskou menšinu. Termín dalšího zasedání stanoven nebyl.
