Devět let a 3,29 miliardy korun. Tolik stát vydal na aplikovaný výzkum v zemědělství, potravinářství, vodním hospodářství a lesnictví. Nejvyšší kontrolní úřad teď uzavřel kontrolu závěrem, že Ministerstvo zemědělství nedokáže říct, co za ty peníze vzniklo v praxi.
Cíle programu si resort podle kontrolorů nastavil tak obecně, že podíl jednotlivých projektů na jejich naplnění nešlo změřit. Za úspěšný přitom ministerstvo považovalo projekt, který dodal slíbené výstupy, tedy třeba odborné články. Jestli někdo výsledky použil na poli nebo v provozu, resort nesledoval.
Rozdíl mezi papírem a praxí vystihuje případ nových odrůd pšenice. Příjemce podpory sliboval rozšíření na 20 tisíc hektarů, ve skutečnosti se jedna odrůda pěstovala na dvaceti hektarech a druhá se komerčně nevyužívala vůbec. Skutečné využití odpovídalo 0,1 procenta slíbené hodnoty.
Chyby našla kontrola i v evidenci. Ministerstvo informační systém výzkumu neprovozuje, odpovídá ale za pravdivost vložených údajů. Některé výsledky v něm byly vedené vícekrát, jiné přiřazené k projektům, se kterými nesouvisely. Po očištění databáze od duplicit vyšlo, že 13 procent výsledků bylo uvedeno nesprávně.
U čtyř ze 14 kontrolovaných projektů zjistil úřad skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. Do vyúčtování se podle kontrolorů dostaly výdaje na marketing a jazykovou korekturu knihy, jiný příjemce pořídil necelý měsíc před koncem projektu vybavení do kuchyně, a to až poté, co byly výsledky publikované.
Kontrola pokrývá roky 2017 až 2025, tedy práci tří vlád. Doporučení, aby se systém podpory zásadně přestavěl a šlo u něj prokazatelně sledovat, kdo výsledky projektů používá, dopadá na současného ministra zemědělství Martina Šebestyána. Ten do čela resortu nastoupil z pozice generálního ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu, tedy úřadu, který zemědělské dotace rozděluje.
