264 milionů z Bruselu a 390 z ministerstva rozdělí stát zemědělcům

Čeští zemědělci dostanou mimořádnou podporu na zvýšené náklady na naftu, energie a hnojiva po krizi na Blízkém východě. Vláda v pondělí 5. října v Praze schválila nařízení, podle něhož Státní zemědělský intervenční fond rozdělí 10,9 milionu eur z unijní rezervy, v přepočtu zhruba 264 milionů korun. K nim přidá peníze stát.

V tom, kolik přesně, se oficiální zdroje rozcházejí. Ministerstvo zemědělství uvádí, že k evropským penězům přidá ze svých zdrojů 390 milionů korun, celkem tedy přibližně 654 milionů. Úřad vlády píše o 263,8 milionu ze státního rozpočtu, k tomu o 390 milionech z nespotřebovaných nároků ministerstva a celkovou pomoc vyčísluje na 791,4 milionu. Evropská komise dovolila členským státům přidat k unijní částce až dvojnásobek a kabinet podle úřadu tento strop využil naplno.

Na peníze dosáhne ten, kdo obhospodařuje aspoň jeden hektar zemědělské půdy, používá motorovou naftu a letos požádal o přímé platby. O ty podle ministerstva každoročně žádá kolem 30 tisíc zemědělců. Nařízení má platit od 15. října, žádosti fond přijímá do 31. října a vyplatit je má nejpozději do 28. února 2027.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán krok zdůvodňuje souběhem drahých vstupů, výkyvů cen komodit a špatného počasí. „Evropská pomoc jim umožní lépe zvládnout mimořádné náklady a udržet stabilitu jejich hospodaření,“ řekl. Úřad vlády zároveň přiznává, že unijní peníze pokryjí jen zlomek nákladů, které zemědělcům kvůli cenám nafty a hnojiv narostly. Ministerstvo slibuje, že bude hledat další zdroje.

Pro Šebestyána je to druhý vstřícný krok vůči oboru během čtyř dnů a oba přišly v týdnu před komunálními a senátními volbami. V pátek oznámil vyšší, 75procentní zálohu na přímé platby, z nichž si zemědělci za letošek rozdělí téměř 19,6 miliardy korun. Stínový ministr ODS Petr Bendl na to odpověděl, že vyšší záloha neznamená víc peněz, protože základní platba na hektar letos klesla o 7,3 procenta.